sbor Církve adventistů sedmého dne
25.568 dní
28. Čvn
kázání z neděle 28. 6. 2020 ve věznici Světlá nad Sázavou
Čtení ze Starého zákona
Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě!
Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.
Požehnaný jsi, Hospodine, svým zákonům prosím nauč mě!
Stále opakuji svými rty vše, co jsi nařídil.
Raduji se z cesty tvých svědectví jako z největšího bohatství.
O tvých předpisech chci rozjímat a hledět na tvé stezky.
Ve tvé vůli nalézám své potěšení, nezapomínám na slovo tvé.
Žalm 119,10-16
Milé posluchačky, milé sestry, mohu vám tak říct?
Přiznám se, že tento týden jsem opravdu často a hodně myslel na 70. výročí vraždy JUDr. Milady Horákové. Proto dnešní zamyšlení možná bude trochu odlišné od těch předchozích, která jsem vám sdílel. Nebude totiž zaměřen na biblickou postavu, ale na osobu věřící ženy, která byla na smrt dovedena v úterý 27. června 1950 krátce po půl šesté ráno. Od té doby uplynulo 25568 dní…
Více >Občanům nebeského království
27. Čvn
kázání ze soboty 27. 6. 2020
Čtení Filipským 1,27-30 (B21)
27 Jen prosím, abyste svým jednáním dělali čest Kristovu evangeliu. Když k vám přijdu, rád bych viděl (a když nepřijdu, alespoň o vás slyšel), že pevně stojíte v jednom duchu a že společně jako jedna duše vedete zápas o víru evangelia. 28 Nedejte se nijak vystrašit svými protivníky; to jim bude jasným znamením záhuby, ale vám záchrany, a to od Boha. 29 Bylo vám totiž dopřáno, abyste v Krista nejen věřili, ale také pro něho trpěli. 30 Svádíte stejný boj, jaký jste viděli u mě, a jak slyšíte, vedu jej i nadále.
Úvod
Drazí spoluobčané,
milí přátelé, milé děti, sestry a bratři v Ježíši Kristu. Důvod, proč vás oslovuji jako své spoluobčany, se sám prozradí, kdy si s vámi přečtu ještě jeden text z listu Filipským 3,20
„my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista.“
Na úvod jsme si přečetli výzvu apoštola Pavla, abychom svým jednáním dělali čest Kristovu evangeliu. K tomu jsme si přečetli ve třetí kapitole listu do Filip konstatování o našem občanství v nebi. Ty dva texty spojuje jedno příbuzné slovo, které byste tam v běžném překladu nenašli. Najdete ho jen, kdybyste text četli v řečtině. Nejsem žádným znalcem tohoto jazyka, Bibli si v řečtině v žádném případě nepřečtu, abych z toho měl užitek. A nebudu to svádět na to, že jsem na seminář nastoupil v polovině druhého ročníku. Zkoušky z jazyka jsem udělal, ale bylo mi to houby platné. Ale zpátky od mé nedokonalosti k dokonalému textu.
Více >Noc kostelů 2020
6. Čvn
Letošní Noc kostelů v pátek 12. června 2020 bude jiná. Programy v otevřených kostelech budou skromnější, návštěvnost možná bude skromnější, na mnoha místech budou možná jen virtuální prohlídky.
To hlavní ale zůstává zachováno – otevřené kostely, otevřená místa, kde se scházejí věřící a vytvářejí programy nejen sami pro sebe, ale i pro svá města, obyvatele svých měst, pro své sousedy, ale i neznámé návštěvníky. V Havlíčkově Brodě tomu nebude jinak.
Náš Sbor Církve adventistů sedmého dne Havlíčkův Brod nemá svůj vlastní kostel, modlitebnu. Scházíme se v pronájmu. Proto se od roku 2015 účastníme Noci kostelů spolu s dalšími dvěma církvemi, které jsou na tom podobně a otevíráme prostory ekumenické Kaple Povýšení svatého Kříže v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod. Na odkazu se dozvíte o kapli mnoho zajímavého, mimo jiné i to, že v letošním říjnu to bude 25 let od jejího obnoveného vysvěcení.
Více >Sobota „prázdná“ nebo „plná očekávání“?
6. Čvn
Čtení Matouš 27,57-66
57 Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.
58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.
59 Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna
60 a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesaný ve skále; ke vchodu hrobu přivalil veliký kámen a odešel.
61 Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.
62 Nazítří, po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta
63 a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: `Po třech dnech budu vzkříšen.´
64 Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“
65 Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“
66 Oni odešli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.
Úvod
Milé setry, milí bratří, milé děti a hosté,
na úvod jsme si při čtení vyslechli část evangelia, ve kterém se jeho autor Matouš jako jediný vrací k událostem Velikonoční soboty.
Za sebe osobně přiznávám, že mě právě události tohoto dne už mnoho let fascinují.
Více >Proč jsme tady?
23. Kvě
kázání ze soboty 23. 5. 2020
Úvod
Otázka dnešního zamyšlení zní: Proč jsme tady?
Třeba konkrétně proč vy jste zrovna dnes zrovna tam, kde slyšíte, čtete tato slova? Jak jste se na to místo dostali? Před lety? Kdo vás pozval, oslovil? Proč zrovna Havlíčkův Brod, nebo jiné místo, kde žijete?
Tak třeba já jsem tu proto, že mě sem zaměstnavatel poslal. Sice jsem tehdy poptával spíše po Trutnovu, sem měl přijít kolega jiného jména, ale nakonec jsem tu.
Ale já vás teď trochu úmyslně matu. Otázka Proč jsme tady? se spíše chce ptát po smyslu života.
Nejsem tu omylem?
Jaký má život vůbec smysl?
Více >Pravda
2. Kvě
kázání ze soboty 2. května 2020
Úvod
Rána dní, v jejichž průběhu se něco zlomového má teprve stát, bývají vcelku obyčejná. Souhlasíte?
Byla středa 6. července 1412. Nevím, co dělal Mistr Jan ten den, nevím, jaké bylo počasí, takové znalosti historie nemám. Co je jisté, že do pondělí jedenáctého, kdy s tichým souhlasem krále Václava IV. zemřou nařízením staroměstských konšelů tři mladíci pod katovým mečem, zbývá pouhých pár hodin. Ten pondělek zapálí nesmlouvavou hádku o pravdu, kde se už nebude bojovat pouhým slovem, ale budou umírat žoldáci, rekruti, vojáci, šlechtici, učenci, ale i ženy, děti a nevinní lidé. Co je to Pravda?
Pilátova otázka
Byl jarní pátek časně nad ránem, čas Velikonoc, 14 století před Husem. Ježíš Nazaretský stojí před Pontským Pilátem a je tázán:
Více >„Jsi tedy přece král?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.“
Bible, Janovo evangelium 18,37.38
Navrácení do života
24. Dub
kázání ke čtení v sobotu 25. 4. 2020
Úvod
Milí čtenáři,
také dnešní zamyšlení se částí myšlenek vrací k velikonočním událostem před 2000 let v Jeruzalémě, kde byl Ježíš povolán z hrobu zpátky do života. Ježíš sice byl, je a navždy bude Slovem, které učinilo svět, skrze Něj a pro Něj bylo stvořeno vše na nebi i na zemi (Koloským 1,16), ale když zemřel za hříchy celého světa, nemohl svou moc použít. Do života musel být povolán pouze mocí Boha Otce, až do chvíle Jeho rozhodnutí ležel v důsledku přijatých vin mrtev na věky.
Kdybyste měli moc jako Bůh, za jakých okolností byste vrátili lidi do života, vzkřísili je?
V Bibli najdeme několik příběhů o navrácení nemocných do života. Jedním z nich je i ten následující.
Více >Proměna pokojem
18. Dub
Kázání ke čtení v sobotu 18. 4. 2020
Pokoj – Mír – Plnost – Celistvost – Blaho
ÚVOD
Milí čtenáři,
netuším, v jakém životním rozpoložení se právě nacházíte, co konkrétního se vám v posledních dnech a týdnech událo, jak se vám spí, jaká máte očekávání. Sdílím s vámi společně jen dny a týdny, kolem ubíhající čas, někdy vaše starosti i radosti, společné přátele, teď i Velikonoční čas…
Nakolik si zpětně pamatuji, už jako kluk jsem se těšil na Velikonoce. Jako školák a pak i jako zaměstnanec jsem měl rád ten zkrácený týden. A velké prázdniny, které už byly trochu na dohled.
V poslední době už Velikonoce vnímám nejen jako příležitost volna, ale těším se a raduji se z jejich poselství. Ze zprávy o pokoji, zprávy o naději ve vzkříšení Ježíše Krista. Minulý týden jsme si spolu připomněli právě příběh Ježíše, který vstoupil do zavřených dveří, postavil se mezi učedníky a oslovil je svým přáním, poselstvím i pozdravem: Pokoj vám!
Více >Pokoj vám
11. Dub
Úvodní čtení
28 Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál. 29 Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“ Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu. 30 Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim. 31 A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel. 32 Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“ 33 Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními. 34 Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“ 35 A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba. 36 Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“ 37 Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch. 38 Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci? 39 Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“ 40 Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou. 41 Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“
Lukáš 24,28-41 podle překladu Slova na cestu
ÚVOD A POZDRAVENÍ
Vítejte u velikonočního čtení.
Chtěl bych se s vámi rozdělit o příběh, ke kterému se rád a celkem vzato i častěji vracím. Příběh z Velikonoční neděle před dvěma tisíci let. Je to tak trochu turistický příběh, odehrává se z větší části na čerstvém vzduchu a není k němu tedy nutné mít nasazenou roušku.
Více >Následujte muže se džbánem vody
4. Dub
Určeno ke čtení v sobotu 4. 4. 2020
Máme před sebou Velikonoční týden, možnost přemýšlení o Kristově životě, oběti za každého z nás.
Přiznám se, že si úplně neumím představit Velikonoční ruch před 2000 lety. Město obehnané hradbami, střežené římským vojskem, se naplnilo neuvěřitelným množstvím poutníků, nemohlo v něm být k hnutí.
Každoroční připomínka Božího osvobození z otroctví v Egyptě a zaslíbení osvobození z moci hříchu, byla, a dodnes je, doprovázena náboženskými úkony. V té době se vše soustředilo především na zástupné obětování zvířat. Podle židovského historika Josefa Flavia se k tomu během Velikonoc použilo tisíce obětních beránků. Má představivost neumí určit plochu plání, na který se taková obří stáda mohla pást.
Naše pozornost se ale na Velikonoce obrací k Jednomu Beránkovi. Jednomu, který přišel do Jeruzaléma ve společnosti svých učedníků.
Více >
Nejnovější komentáře