Co od nás Hospodin žádá?

online setkání sborů Havlíčkobrodska – sobota 7. 11. 2020

Úvod

Milé sestry a milí bratři, milí přátelé, děti, milí čtenáři,

předpokládám, že všichni už jsme tak nějak přesycení informacemi o situaci boje s nákazou. Při všech zprávách, které kolem sebe slyšíme, vnímáme, vyhledáváme nebo se k nám donesou, se jakoby ztrácí ohled na problémy jiných lidí, jiných národů, obyvatelů jiných zemí. Všimli jste si, jak se náš rozhled oproti minulému roku a měsíci listopadu, zúžil? Loni nás třeba trápení lidí s nějakou pandemií v Číně vůbec nezajímalo. Netýkalo se nás to.

A podobně tomu tak je s tématem, které jsem si vybral pro dnešní úvodník. Náboženská svoboda. Jak odhadujete stav náboženské svobody ve světě? Jak myslíte, že je velký podíl obyvatel planety, kteří mohou svobodně vyznávat svá náboženství, proti těm, kdo takovou svobodu nemají? Která z těch skupin by asi tak větší?

Organizace Pew Forum mezi lety 2009 až 2015 dělala průzkum, který reprezentuje vzorek zhruba 99% obyvatel planety. Výsledky průzkumu jsou natolik reprezentativní, že je přebírají všechny organizace, zabývající se náboženskou svobodou a lidskými právy. Vyplývá z nich, že 70% obyvatel naší planety žije v zemích, které mají vážná omezení v dodržování lidských práv na svobodu vyznání. Chcete jmenovat? Saudská Arábie, Írán, Uzbekistán, Čína, Egypt, Barma, Maledivy, Eritrea, Malajsie, Brunea, Indonézie, Pákistán, Vietnam, Nigérie, Rusko, Indie.  A tím ten seznam nekončí.

Více >

Chválit se dá i předem

kázání ze soboty 11. července 2020 v Havlíčkově Brodě

Čtení ze Starého zákona

Doráželi na mě, abych pad, Hospodin je však pomoc má.

Má síla, má píseň je Hospodin, to on se stal mým spasením!

Ze stanů spravedlivých zní píseň vítězná: „Hospodinova pravice mocně zasáhla,

Hospodinova pravice je vztyčená, Hospodinova pravice mocně zasáhla!“

Neumřu, ale budu žít, vyprávět budu, co Hospodin učinil!

Hospodin mě přísně potrestal, smrti mě ale nevydal!

Otevřete mi brány spravedlnosti, ať jimi projdu vzdát Hospodinu dík!

Toto je brána Hospodinova, tudy spravedliví projít smí.

Ty jsi mě vyslyšel, tobě děkuji, vždyť tys mě zachránil!

Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným.

Sám Hospodin to učinil a v našich očích je to div.

Co se dnes stalo, učinil Hospodin, pojďme se z toho radovat a veselit!

Žalm 118,13-24 (B21)

Otázky na úvod

  • Kolikrát v životě jste se cítili na dně?
  • Kolikrát v takové situaci jste se dokázali sami zvednout?
  • Kolikrát jste za své „dno“ Bohu poděkovali?
  • Nebo jste se snad „dolů“ nedostali s Božím přičiněním, dovolením?
  • A když jste byli na dně, dokázali jste Hospodina považovat za svou sílu a píseň?

Více >

25.568 dní

kázání z neděle 28. 6. 2020 ve věznici Světlá nad Sázavou

Čtení ze Starého zákona

Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě!

Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.

Požehnaný jsi, Hospodine, svým zákonům prosím nauč mě!

Stále opakuji svými rty vše, co jsi nařídil.

Raduji se z cesty tvých svědectví jako z největšího bohatství.

O tvých předpisech chci rozjímat  a hledět na tvé stezky.

Ve tvé vůli nalézám své potěšení,  nezapomínám na slovo tvé.

Žalm 119,10-16

Milé posluchačky, milé sestry, mohu vám tak říct?

Přiznám se, že tento týden jsem opravdu často a hodně myslel na 70. výročí vraždy JUDr. Milady Horákové. Proto dnešní zamyšlení možná bude trochu odlišné od těch předchozích, která jsem vám sdílel. Nebude totiž zaměřen na biblickou postavu, ale na osobu věřící ženy, která byla na smrt dovedena v úterý 27. června 1950 krátce po půl šesté ráno. Od té doby uplynulo 25568 dní…

Více >

Občanům nebeského království

kázání ze soboty 27. 6. 2020

Čtení Filipským 1,27-30 (B21)

27 Jen prosím, abyste svým jednáním dělali čest Kristovu evangeliu. Když k vám přijdu, rád bych viděl (a když nepřijdu, alespoň o vás slyšel), že pevně stojíte v jednom duchu a že společně jako jedna duše vedete zápas o víru evangelia. 28 Nedejte se nijak vystrašit svými protivníky; to jim bude jasným znamením záhuby, ale vám záchrany, a to od Boha. 29 Bylo vám totiž dopřáno, abyste v Krista nejen věřili, ale také pro něho trpěli. 30 Svádíte stejný boj, jaký jste viděli u mě, a jak slyšíte, vedu jej i nadále.

Úvod

Drazí spoluobčané,

milí přátelé, milé děti, sestry a bratři v Ježíši Kristu. Důvod, proč vás oslovuji jako své spoluobčany, se sám prozradí, kdy si s vámi přečtu ještě jeden text z listu Filipským 3,20

„my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista.“

Na úvod jsme si přečetli výzvu apoštola Pavla, abychom svým jednáním dělali čest Kristovu evangeliu. K tomu jsme si přečetli ve třetí kapitole listu do Filip konstatování o našem občanství v nebi. Ty dva texty spojuje jedno příbuzné slovo, které byste tam v běžném překladu nenašli. Najdete ho jen, kdybyste text četli v řečtině. Nejsem žádným znalcem tohoto jazyka, Bibli si v řečtině v žádném případě nepřečtu, abych z toho měl užitek. A nebudu to svádět na to, že jsem na seminář nastoupil v polovině druhého ročníku. Zkoušky z jazyka jsem udělal, ale bylo mi to houby platné. Ale zpátky od mé nedokonalosti k dokonalému textu.

Více >

Proč jsme tady?

kázání ze soboty 23. 5. 2020

Úvod

Otázka dnešního zamyšlení zní: Proč jsme tady?

Třeba konkrétně proč vy jste zrovna dnes zrovna tam, kde slyšíte, čtete tato slova? Jak jste se na to místo dostali? Před lety? Kdo vás pozval, oslovil? Proč zrovna Havlíčkův Brod, nebo jiné místo, kde žijete?

Tak třeba já jsem tu proto, že mě sem zaměstnavatel poslal. Sice jsem tehdy poptával spíše po Trutnovu, sem měl přijít kolega jiného jména, ale nakonec jsem tu.

Ale já vás teď trochu úmyslně matu. Otázka Proč jsme tady? se spíše chce ptát po smyslu života.

Nejsem tu omylem?

Jaký má život vůbec smysl?

Více >

Pravda

kázání ze soboty 2. května 2020

Úvod

Rána dní, v jejichž průběhu se něco zlomového má teprve stát, bývají vcelku obyčejná. Souhlasíte?

Byla středa 6. července 1412. Nevím, co dělal Mistr Jan ten den, nevím, jaké bylo počasí, takové znalosti historie nemám. Co je jisté, že do pondělí jedenáctého, kdy s tichým souhlasem krále Václava IV. zemřou nařízením staroměstských konšelů tři mladíci pod katovým mečem, zbývá pouhých pár hodin. Ten pondělek zapálí nesmlouvavou hádku o pravdu, kde se už nebude bojovat pouhým slovem, ale budou umírat žoldáci, rekruti, vojáci, šlechtici, učenci, ale i ženy, děti a nevinní lidé. Co je to Pravda?

Pilátova otázka

Byl jarní pátek časně nad ránem, čas Velikonoc, 14 století před Husem. Ježíš Nazaretský stojí před Pontským Pilátem a je tázán:

„Jsi tedy přece král?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.“

Bible, Janovo evangelium 18,37.38
Více >

Navrácení do života

kázání ke čtení v sobotu 25. 4. 2020

Úvod

Milí čtenáři,

také dnešní zamyšlení se částí myšlenek vrací k velikonočním událostem před 2000 let v Jeruzalémě, kde byl Ježíš povolán z hrobu zpátky do života. Ježíš sice byl, je a navždy bude Slovem, které učinilo svět, skrze Něj a pro Něj bylo stvořeno vše na nebi i na zemi (Koloským 1,16), ale když zemřel za hříchy celého světa, nemohl svou moc použít. Do života musel být povolán pouze mocí Boha Otce, až do chvíle Jeho rozhodnutí ležel v důsledku přijatých vin mrtev na věky.

Kdybyste měli moc jako Bůh, za jakých okolností byste vrátili lidi do života, vzkřísili je?

V Bibli najdeme několik příběhů o navrácení nemocných do života. Jedním z nich je i ten následující.

Více >

Proměna pokojem

Kázání ke čtení v sobotu 18. 4. 2020

Pokoj – Mír – Plnost – Celistvost – Blaho

ÚVOD

Milí čtenáři,

netuším, v jakém životním rozpoložení se právě nacházíte, co konkrétního se vám v posledních dnech a týdnech událo, jak se vám spí, jaká máte očekávání. Sdílím s vámi společně jen dny a týdny, kolem ubíhající čas, někdy vaše starosti i radosti, společné přátele, teď i Velikonoční čas…

Nakolik si zpětně pamatuji, už jako kluk jsem se těšil na Velikonoce. Jako školák a pak i jako zaměstnanec jsem měl rád ten zkrácený týden. A velké prázdniny, které už byly trochu na dohled.

V poslední době už Velikonoce vnímám nejen jako příležitost volna, ale těším se a raduji se z jejich poselství. Ze zprávy o pokoji, zprávy o naději ve vzkříšení Ježíše Krista. Minulý týden jsme si spolu připomněli právě příběh Ježíše, který vstoupil do zavřených dveří, postavil se mezi učedníky a oslovil je svým přáním, poselstvím i pozdravem: Pokoj vám!

Více >

Pokoj vám

Úvodní čtení

28 Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál. 29 Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“ Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu. 30 Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim. 31 A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel. 32 Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“ 33 Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními. 34 Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“ 35 A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba. 36 Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“ 37 Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch. 38 Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci? 39 Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“ 40 Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou. 41 Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“

Lukáš 24,28-41  podle překladu Slova na cestu

ÚVOD A POZDRAVENÍ

Vítejte u velikonočního čtení.

Chtěl bych se s vámi rozdělit o příběh, ke kterému se rád a celkem vzato i častěji vracím. Příběh z Velikonoční neděle před dvěma tisíci let. Je to tak trochu turistický příběh, odehrává se z větší části na čerstvém vzduchu a není k němu tedy nutné mít nasazenou roušku.

Více >

Následujte muže se džbánem vody

Určeno ke čtení v sobotu 4. 4. 2020

Máme před sebou Velikonoční týden, možnost přemýšlení o Kristově životě, oběti za každého z nás.

Přiznám se, že si úplně neumím představit Velikonoční ruch před 2000 lety. Město obehnané hradbami, střežené římským vojskem, se naplnilo neuvěřitelným množstvím poutníků, nemohlo v něm být k hnutí.

Každoroční připomínka Božího osvobození z otroctví v Egyptě a zaslíbení osvobození z moci hříchu, byla, a dodnes je, doprovázena náboženskými úkony. V té době se vše soustředilo především na zástupné obětování zvířat. Podle židovského historika Josefa Flavia se k tomu během Velikonoc použilo tisíce obětních beránků. Má představivost neumí určit plochu plání, na který se taková obří stáda mohla pást.

Naše pozornost se ale na Velikonoce obrací k Jednomu Beránkovi. Jednomu, který přišel do Jeruzaléma ve společnosti svých učedníků.

Více >