online setkání sborů Havlíčkobrodska – sobota 12. 12. 2020

Hra místo úvodu

Začátek dnešního zamyšlení bude neobvyklý. Totiž první, co dnes uděláme, bude hra. Zahrajeme si na potápěče, samozřejmě pouze v případě, že vám to zdraví dovoluje. Zhluboka se nadechněte a zadržte na co nejdelší dobu dech. Jak dlouho vydržíte? Hru je možné vylepšit tím, že si k ní sednete a budete se zadrženým dechem zapisovat číslice. V lehčí variantě píšete čísla od jedničky výše, v těžší variantě zapisujete čísla pozpátku od tisíce dolů. Pro bezpečnost je vždy nutné, aby vašemu pokusu o rekord byla přítomná další osoba.

Zatímco máte zadržený dech, mohu vám prozradit, že touto disciplínou se zabývá sport zvaný free diving, tedy volné potápění. Češi v tomto sportu patří mezi špičku, protože například jedna Češka, povoláním podniková právnička, držela od roku 2015 po dva roky světový rekord. V jejím případě vydržela pod vodou 8 minut a 33 vteřin. V mužské kategorii ten rekord měří 11 minut a 54 vteřin. Kdyby někdo z vás ještě pořád měl ech zadržený, mohu vám prozradit, že kategorií ve free divingu je víc, například ponor do největší hloubky na jeden nádech. I tam jsme měli jeden čas českého rekordmana. No a pak je tam ještě kategorie, kdy zadržujete dech pod vodou, ale před ponořením jste nějaký čas vdechovali čistý kyslík. V této kategorii je rekordmanem Chorvat, který se před 2 lety vynořil po 245 minutách a 11 vteřinách. Ženská rekordmanka je z Brazílie a vydržela pod vodou 18 minut a 32 vteřin. Mimochodem – oběma držitelům těchto rekordů je dnes přes 50 let. Tak. Už jste se nadechli?

Prozradím vám teď, že dnes budu mluvit o perlách. Tušíte tedy, proč jsme zkoušeli zadržovat dech? Jistě, je to proto, že perly obvykle rostou pod vodou a jejich lovem se zabývá, spíše zabývalo povolání, kterému se říkalo – lovkyně nebo lovec perel. Jestli luštíte křížovky, japonská lovkyně perel je na 3 – vyplňujete AMA a má souvislost s farmami na pěstování perel, které v Japonsku zavedl pan Mikimoto, viz níže.

O perlách

Ve starověku byly perly symbolem bohatství, úspěchu a  společenského postavení. Všechny tenkrát pocházely ze dna moře a  jejich získání nebylo nic snadného. Lovci perel se potápěli do třicetimetrové hloubky bez jakéhokoli potápěčského vybavení, na dně rychle nasbírali do síťové tašky několik ústřic. Byli odkázáni na to, jak dlouho vydrží bez dýchání, museli myslet na  to, že příliš rychlé vynoření z  takové hloubky může způsobit smrt; tu ovšem mohli znamenat také žraloci. Na  břehu zvědavě otevřeli perlotvorky, aby zjistili, jestli to podstoupené nebezpečí přineslo užitek. Ten vůbec nebyl samozřejmý. Perla bývá průměrně jen v jedné z 20 000 perlotvorek. Perel proto bylo málo a  byly drahé. V  některých zemích bylo navíc zakázáno, aby exkluzivní šperky zdobené perlami nosil někdo jiný než příslušníci panovnické rodiny.

Teprve asi před sto lety přišel Japonec Kokichi Mikimoto na to, jak se dají perly pěstovat uměle. Vložil do perlotvorky cizí tělísko a podařilo se mu po dvou letech čekání získat perlu. Dnes se takto získávají perly ve velkém. Perlotvorky se přirozeným způsobem rozmnoží někde, odkud nemohou utéci a kde je nic nesežere. Když jsou velké asi jako pětikoruna, jsou přemístěny do klecí zavěšených v moři. Tam rostou další rok a půl. Potom je třeba vzít jednu po druhé do ruky, opatrně ji pootevřít, skalpelem naříznout na správném místě její tělo, vložit tam maličkou kuličku z lastury a k tomu ještě kousek tkáně jiné perlotvorky. Po tomto přesném chirurgickém zákroku se perlotvorky zase vracejí v klecích do moře. Kolem vložených částí začne růst perla. Než je dost velká k použití v klenotnictví, trvá to tři roky. I když není úspěšnost umělého pěstování přírodních perel stoprocentní, je takto možné bez nebezpečného potápění získat velké množství perel, čímž ovšem klesla jejich cena, a tak už dávno nejsou výsadou těch nejbohatších a nejmocnějších.

Ještě úspěšnější je toto podnikání u sladkovodních perlorodek, protože v jediné z nich může současně růst až 20 perel, zatímco u mořských perlotvorek jen jediná. Sladkovodní perly jsou ovšem mnohem menší než mořské. Ty jsou velké 5 až 9 mm, pokud jsou pěstovány v Japonsku, Vietnamu nebo Číně. Dále na jih jsou ještě větší. V Austrálii, Barmě, Indonésii a v dalších zemích umí vypěstovat perly velké až 2 centimetry. Jejich velikost se samozřejmě projeví ve velmi vysoké ceně. Hodnota perly závisí také na zbarvení, které bývá bílé, žluté, žlutooranžové nebo modravé; navíc mohou mít růžový, zelený nebo modrý nádech a v Polynésii pěstují také perly černé.

Perlové pověry různých národů

Mongolští vládci pili odvar z perel, protože věřili, že posílí jejich mužnost.

V Indii se perly nosily jako talisman a indičtí válečníci si jimi zdobili své ochranné štíty, aby je ochránily před zraněními.

Číňané naopak perlám připisovali léčivé účinky. Z perel vyráběli perlový nápoj, který používali k léčení, a dokonce i jako elixír mládí. Číňané také říkávali, že černé perly symbolizují moudrost a mysleli si, že perly padají z nebe a vytváří je drak. Věřili, že aby člověk ulovil perlu, musí nejdříve zabít draka, který perly drží pevně mezi zuby.

Japonci zase věřili, že perly vznikly ze slz mýtických bytostí – mořských pan, víl a andělů.

Starověcí Egypťané si cenili svých perel natolik, že se spolu s perlami nechávali pohřbít.

A Královna Kleopatra? Ta údajně rozpustila perlu z jedné ze svých náušnic ve sklenici s octem a vypila ji. Tím chtěla Markovi Antoniovi dokázat, že umí pohltit bohatství celého národa jediným douškem.

Nejdražší perla

Nejdražší perla na světě byla vydražena aukční síní Sotheby’s v Ženevě před dvěma lety. Byla součástí sbírky deseti královských šperků francouzské královny Marie Antoinetty, které byly zrakům veřejnosti skryty déle než 200 let. Přívěsek s velkou pravou perlou ve tvaru kapky s diamantem byl prodán za 36 milionů dolarů, což je podle aukční síně nový rekord, a celková dražba všech deseti klenotů je považována za dražbu století. Podotýkám, že to máme teprve 20. rok 21. století.

Nešťastná Marie Antoinetta se narodila jako rakouská princezna, na trůn usedla po sňatku s francouzským králem Ludvíkem XVI. Její extravagantní životní styl ji v lerok ptech před francouzskou revolucí odsoudil k nenávisti – mnoho Francouzů trpělo v té době hlady, a rozhazovačné královně dávali svou chudobu za vinu. V roce 1793 byla popravena gilotinou ve věku pouhých 37 let, necelý o popravě svého manžela.

Tím ukončuji řeč o všech těchto zajímavostech a vracím se s vámi k tomu nejhlavnějšímu, o čem budeme mluvit. K perle nesmírné ceny, o které je řeč v novozákonním podobenství:

Hlavní text – Matouš 13,45.46 (Jeruzalémská Bible)

Nebeské království se (také) podobá kupci, který pátrá po vzácných perlách: když našel jednu drahocennou, odešel, prodal vše, co měl, a koupil ji.

Převyprávěné podobenství

Možná jste se podivovali, proč se v čase Vánoc, v čase připomínání narození Spasitele, zabýváme letním sportem – potápěním a proč se nevracíme ke známému vánočnímu příběhu. Důvod je jednoduchý. Spasitel světa se narodil v těle člověka, aby všem lidem umožnil získat dar, dárek. My si to připomínáme hlavně o Vánocích, kdy na tu památku obdarováváme nám blízké osoby. Tím darem, který jsme dostali z nebe, je možnost získání věčného života, říká se mu také Nebeské království. Pobyt na místě, kde není trápení ani nemoci, kde se už nevyskytuje ani bolest, ani nenávist, kde se nekrade, nezabíjí, nejsou drogy ani jiné závislosti.

Podle vzpomínaného Ježíšova podobenství je získání takového daru, možnost být v Nebeském království, nesmírně drahocenná věc. Obchodník s perlami v tom podobenství je za tu drahocennou perlu ochoten nabídnout všechno, co má. Co to znamená dát všechno, co mám? Zkusíme si to vysvětlit na příkladu vás samotných. Dávejte pozor.

Přicházíte do klenotnictví. Všude je mnoho nádherných šperků, ale Vám padne do oka mimořádná perla ve vitríně z bezpečnostního skla. Taková, jakou jste ještě nikdy neviděli…

„Co stojí?“ ptáte se prodavače.

„Okamžik, zavolám šéfa…“, říká pohotově prodavač.

A za chvíli již před Vámi stojí sám majitel firmy. Začíná trochu ze široka a tyká Vám, jako by Vás už – Bůh ví, jak dlouho – znal: „Správně jsi postřehla, že jde o zcela mimořádnou, zvláštní perlu. A zvláštní je i její cena. Ta perla stojí všechno, co máš!“

„Mám s sebou všeho všudy jen pár tisíc,“ bleskne Vám hlavou.

„Tak to bude cena za tu perlu,“ řekne obchodník, jakoby Vám viděl do hlavy.

„Ale když vám dám všechno, nebudu mít na opravu střechy domu a na…“

„Ty máš dům? Tak i ten bude tvořit cenu za perlu,“ naváže zcela samozřejmě obchodník.

„No, to nemyslíte vážně! To budu spát v garáži?“

„Aha, tak ty máš také garáž? Ale nemáš ji jen tak, prázdnou, určitě v ní bydlí taky tvoje auto“ usměje se obchodník.

Vyhrknete: „A jak se s rodinou dostanu bez auta na chalupu?“ Ale v tom si uvědomíte, že zřejmě nejen auto, ale i chalupa bude součástí ceny.

„Ano, máš pravdu…,“ pokračuje obchodník. „Je to skutečně zvláštní a výjimečná perla. A tomu odpovídá i zvláštní cena: Vše, co máš. Ber, nebo nech být! Vezme někdo jiný…“

 Váháte, přemýšlíte, ale nakonec souhlasíte. Vidíte sami, že tahle perla za to stojí.

„Dobrá,“ končí obchodník rozhovor. „Takže nyní je všechno, co máš, mé. Konto, dům, garáž, auto, chalupa, ale také tvá rodina – manžel, děti… – Neboj se, nechci ti to brát. Dobře s tím vším nakládej a hlavně nikdy nezapomeň, komu to nyní patří. A věřím, že kdybych tě snad o něco z toho v budoucnu požádal, bez váhání mi to dáš…“

Jistě jste poznali, že ten vševědoucí obchodník připomíná Pána Boha, který vás má dokonale přečtené. Nabízí nám své Nebeské království výměnou za to, že mu odevzdáme maximum ze svého života. K ničemu nás ale nenutí, máme dokonalou svobodu. Je jen a pouze na nás, jestli to získat chceme, nebo ne. Jestli se chceme zbavit starých neřestí, činů a vůbec své minulosti. Jistě, není to lehké, ale šanci máme přeci každý.

Závěr

Před 62 lety nastoupil na papežský stolec nový papež, který přijal jméno Jan XXIII.  Velmi rád porušoval bezpečnostní protokol nejen tím, že se vydával na soukromé výlety mimo Vatikán, ale také rád bez doprovodu a předchozí domluvy navštěvoval věznice. Při jedné takové vánoční návštěvě řekl: „Přišel jsem k vám, moji milí synové, abych vám přinesl pozdrav nově narozeného Spasitele. Víte, jak měl rád lidi, kteří upadli do hříchu. Stejně tak i k vám přicházím jako otec ke svým milým synům. Mějte Pokoj, který je bránou k Betlémským jesličkám. Nesoudím vás, protože nevím, jak jste se sem dostali. Kdoví, jak bych skončil já, kdybych se nenarodil sice do chudé, ale do dobré a zbožné rodiny. … Bez svých rodičů bych mohl být s Vámi a ne ve Vatikánu.  Neztrácejte odvahu. Bůh vás má rád.“

Bůh nás má rád bez podmínek. Ne proto, že jsem něco řekl, neřekl, zamlčel, udělal. Má nás rád takové, jací jsme, ale to neznamená, že na nás má rád to, jací jsme.

Přeji vám setkání s Ním, přeji vám, abyste Ho hledali. Slíbil, že se nechá nalézt. Za to Mu buď díky

AMEN