online kázání pro Havlíčkobrodsko v sobotu 5. 12. 2020

1. Delší, ale nutný Úvod

Na místě úvodu bych se chtěl vrátit o 25 let zpátky, dobře zní, když se řekne o čtvrt století. V tu dobu jsem čerstvě uvěřil, a prožíval první Vánoce jako věřící, který už neříká: Pomodli se ty, je to Tvůj Bůh… V tu dobu jsem byl členem sboru v Červeném Kostelci, myslím, že už jsme se znali s Jardou Čápem, a ten by mi dal za pravdu, že nastavení v jeho i mém sboru bylo vůči vánočním svátkům dost rezervované – nebralo se za vhodné ty svátky připomínat. O to větší překvapení pro mne byl článek Jiřího Moskaly v časopisu Advent o deset let později. Ten vám pošlu jako přílohu pastýřského listu v 50., tedy příštím týdnu tohoto roku.

Ale zpátky do doby před čtvrt stoletím. To jsem se seznámil s kazatelem Mirkem Kysilkem, dokonce přijal mé pozvání k představení evangelia na škole, ve které jsem tehdy vyučoval. Mirek je pro mne dodnes kazatelem, který měl nejpropracovanější dramatické podání, jeho dynamiku. Moduloval hlasitost tak, že to dodalo přednáškám i kázání další rozměr.

O dva roky později probíhala celosvětové unikátní online evangelizace. Slyšíte to? Online. Pro ty z vás, kdo to nezažili, z jednoho místa v Americe, z univerzitního sboru v Berrien Springs v Michiganu, se vysílalo pomocí satelitu do více než 100 zemí světa, kde na přibližně 7.600 místech byl program pomocí projektorů promítán. Aby tomu v místních jazycích rozuměli, bylo v místě instalováno 40 překladatelských kójí, kde se program ihned simultánně překládal do 40 jazyků. K úvodnímu večeru se tak online sešlo přes 160.000 hledajících lidí po celém světě, za které se každý den modlilo několik milionů adventistů po celém světě. Hrdinou tohoto programu pro mne byl Vítek Chán, který byl jedním z těch překladatelů, v našem případě překládal pro české a slovenské diváky. Jak jsem tehdy hltal jeho zážitky, spojené s online vysíláním…

Oba zmiňované muže jsem následně o pár let později poznal jako mé učitele na teologickém semináři, který mi dal první část mého kazatelského vzdělání. Mirek Kysilko nás učil předmět Evangelium pro dnešek, tedy více méně přípravu biblických hodin. Zajímavé je, že o modulaci hlasu v tom předmětu nepadlo nic, ale i v něm používal ten dramatický projev. Jako jeden z hlavních zápisů do paměti v tomto předmětu mi zůstala věta zhruba ve smyslu, že nejlepší kazatel je zároveň nejlepším zlodějem myšlenek. Načerpává z mnoha míst, a nakonec to celé za pomoci modliteb a vedení Božím Duchem pospojuje dohromady.

Vítek Chán nás učil předmětů několik, jeden z nich byl na jeden semestr seminář knihy Zjevení. A v něm jsem slyšel hlavní myšlenku dnešního zamyšlení, kterou jsem jako zloděj ukradl a těch zhruba 17 let jí nosím v hlavě a velmi rád se k ní vracím.

2. Čtení z evangelia

Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.

Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl:

„Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“ To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: `Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel´, to jest přeloženo `Bůh s námi´.

Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův…

Matouš 1,18-24

3. Úvodní otázka

Přemýšleli jste někdy nad otázkou: Kde bydlí Bůh? Přijde vám ta otázka příliš dětinská? Bloudí vám při té otázce vaše mysl někde po nebi, vesmíru, nebo přemýšlíte, že bydlí někde jinde?

4. Rozdělení světa

Věřím, že od počátku věků v Boží mysli existoval plán. Ten plán nejen počítal s pádem člověka do hříchu, ale také s člověčí záchranou. Moc zpráv o tom nikde není, můžeme pouze odezírat mezi řádky, co to znamená: Bůh řekl: „Učiňme člověka ke svému obrazu, aby se nám podobal“ (Genesis 1,26 Jeruzalémská Bible).

Pochopil jsem, že ta podoba neznamená fyzický vnější pohled na člověka, ale tou podobou se myslí schopnost vztahů, milovat, být nablízku, dávat život a starat se o něj. Být s někým. V tom je člověk učiněn jako Bůh. Ale zároveň je tam i ta možnost dobrovolně se rozhodnout být bez Boha. (Geniálně je tato možnost vyjádřená v písni Pavla Helana – Buď se mnou, doporučuji k občasnému poslechu.)

To, že se každý člověk od Boha někdy oddělí, bylo Bohu předem jasné. Aby se v takovém případě mohl zpátky mezi svůj lid vrátit, dal Hospodin zaslíbení o svatyni: „Zřídím si mezi vámi příbytek a nezprotivíte se mi. Budu procházet mezi vámi a budu vám Bohem a vy budete mým lidem“ (Leviticus 26,11 ).

5. Hospodinova touha – Immanuel

Ptal jsem se na začátku, kde bydlí Bůh. Ta otázka vlastně míří na naše lidské přemýšlení. Otázkou mnohem zajímavější ale je: Kde chce bydlet Bůh?

Izajáš 7,14  Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh).

Bůh sám sebe dává jako znamení, chce bydlet s námi…

6. Naplnění touhy – Ježíš Kristus

Největší dar lidstvu – Bůh s námi, Bůh se stal člověkem, plánoval to ještě před stvořením světa:

1 Petrův 1:18  Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, 19  nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny 20  byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů

7. Touha člověka

Jaký byste řekli, že je opak slova Immanuel? Pokud Immanuel znamená S námi je Bůh – může být opakem například touha: My (chceme být) bez Boha, Bůh ať nám toho nemluví, Bůh přeci nemůže existovat, když…

Nebo by to mohlo v opaku třeba znamenat: Já sám/sama chci být bohem, natolik soběstačným/ou, abych měl/a to, s čím budu spokojen/a, čeho dosáhnu já…

Izraelci vyznávali mocného Boha, ale zdálo se jim, že je velmi vzdálený… Bůh na nebi. A pak, jako všichni obyvatelé světa ve chvílích kalamit a problémů, si říkali: Kde je náš Bůh? Zkoušeli Ho ve chvílích úzkosti zase přivolat do svého života. Jenže někdy je to naše volání na poslední chvíli jen tak na oko. To přání, aby byl Bůh s námi, může být podobně prázdná hra, stejně jako když Němci během 2. světové války razili na spony opasků svých vojáků nápis „Gott mit uns“, rozumějte Bůh s námi…

Pokud tato krátká část nese podnadpis Touha člověka, mohu se zeptat, po čem toužíte vy? Myslím tu opravdovou touhu, to hluboké, celoživotní toužení.

8. Vrchol touhy

Naše lidské touhy se během našeho života celkem často mění. Někdy jsou velké, někdy malé, někdy si je bereme násilím, nebo k tomu používáme majetky druhých lidí.

To Boží touha se nemění. Není vymyšlená narychlo, je pořád stejná. Jaká touha to je?

Bůh chce být s námi. A nejen s námi na jedné Zemi, v jednom národě, v jednom městě, v jedné místnosti, nebo v jedné rodině. Bůh by ze všeho nejradši byl v nás…

Římanům 8,31 Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?

Zjevení 21,3-4 A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“

Během adventních týdnů si připomínáme narození Božího Syna v Betlémě ve chlévě. Už to nebylo jen jméno, které v překladu znamená Bůh s námi, ale Bůh dal narodit se svému Synu v těle člověka. On, sám náš Bůh, se rozhodl být s námi. A tím to jeho chtění, ta touha nekončí. Zaslíbil, že jednou, na konci všech věcí a dějin naší planety, se Ježíš znovu vrátí a bude s námi!!! Osobně, neoddělitelně, stále s námi. Původní Boží touha najde své naplnění. Přečtěte si znovu ten texty z knihy Zjevení o pár řádek výše. V tom je vyjádřená Boží touha od záměru stvoření naší Země – Bůh chce být s námi. Co víc, On to nejen slibuje, ale udělal a ještě udělá proto všechno. Nemluví ani neslibuje do větru. Vrátí se k nám a pro nás. A o tom je druhá zvěst adventního připomínání.

9. Závěr

Nepochybujte o Boží lásce, hledejte Hospodina nejen v dobru, které vám prokázal nebo prokáže, hledejte ponaučení z chyb i zkoušek, hledejte Boha nejen v přírodě… Pokud bychom Boha hledali jen v tom dobrém, co v životě dostáváme, brzy by nás život s Ním přestal bavit. Ono totiž v životě je bídy, utrpení, bolesti a nejistoty mnohem víc než Božích požehnání. Proč to tak je? Řekl bych, že nejspíš proto, že člověk, který má dostatek, na Boha moc rád zapomíná… Ale můžete o tom přemýšlet sami…

Podle všeho výše i níže napsaného, Bůh chce být s námi. A dle mého soudu také JE S NÁMI!

V závěru celé Bible (Zjevení 22,20) je napsána tato věta. Je to zaslíbení, hlas z nebe. Říká se tam Ježíšovými ústy: „Hle přijdu brzy“. A jako odpověď tam je jedna z nejkratších, ale nejkrásnějších modliteb zaznamenaných v Bibli: „Amen, přijď Pane Ježíši!“, přičemž není jasné, kdo to Amen vyslovuje. Podle mě to amen zaznívá od všech, včetně z nebe mluvícího Ježíše. Ježíš i obyvatelé Země jedním společným hlasem řeknou Amen, a andělé v nebi i lidé na Zemi dodávají: Přijď, pane Ježíši, Ježíšku, který jsi vyrost v muže a Spasitele světa, každého z nás.

Kde tedy bydlí Bůh? Ukažte prosím jednoduše ukazováčkem směr, kde ho asi tak vnímáte být…

A druhá otázka: Kde chce bydlet Bůh? Kam byste ukazováčkem zamířili teď?

Na naše srdce, Bůh chce bydlet nikde dál ode mne, než v mém, našem srdci!

Nikdy na to nezapomeňte!

Až se vás někdo během následujících dní, nebo let vážně nebo posměšně zeptá, „Kde prosím tě podle tebe bydlí ten tvůj Bůh?“

Řekněte bez povyšování, ale vítězně: Tady!, a ukažte na své srdce.

AMEN

Post Views: 716