Následující zamyšlení bylo součástí novoroční bohoslužby 9. ledna 2016.

1)   Čtení před kázáním – Matouš 2,1-12 (CSP)

2)   Úvod

Především vám přeji Božím Duchem naplněný den, měsíc i celý rok.

Vyslechli jsme příběh o několika mužích, kteří na základě nějaké nám neznámé skutečnosti rozhodli ztotožnit výskyt nové hvězdy na obloze s narozením zaslíbeného Spasitele světa.

Jaké asi bylo jejich přání před cestou? Jak dlouho balili, co všechno nechtěli zapomenout? Měli nějaké vnitřní obavy, jestli se nemýlí?

Nevíme.

Apropo, co od cesty novým kalendářním rokem očekáváte vy? Jaké byste do něj měli největší přání? A jakou výbavu byste nejraději (ideálně shůry) na tuhle cestu dostali? Více >

Následující zamyšlení bylo součástí sváteční Vánoční bohoslužby v roce 2015.

1)   Čtení na úvod – Lukáš 2,21-40

2)   Úvodní otázky

Stal se vám někdy během letošního končícího roku nějaký zázrak? Prožili jste nějakou situaci, po které jste si řekli: „No tak tohle tedy fakt není normální“?

Mě se takové věci stávají celkem často. Třeba včera. Jel jsem od pošty, ta předvánoční fronta by byla skoro na román, a pak jsem se potřeboval stavit v OD Alej. Tam, jak asi znáte, nebývá moc místa na parkování, tak jsem si v duchu říkal: „Pane Bože, vždyť na poště jsem byl, abych potěšil lidi za mřížemi, a teď ještě potřebuju koupit nějaké papíry k výzdobě vězeňského oddělení pro maminky s dětmi. Co takhle jedno parkovací místo?“ Blížil jsem se ke konci parkovacích míst, už jsem si říkal „ach jo“, když z předposledního parkovacího místa se najednou rozsvítilo couvací světlo, trochu mě ten řidič sice omezil, ale vůbec mi to nevadilo. Naopak jsem se zasmál pod fousy, jak je Pán Bůh vtipný. Hezky mě nechal vydusit, až takřka do poslední chvíle.

Jistě, řeknete si, náhoda, a on ten blázen si myslí, že s ním komunikuje Bůh. Víte, ale mně to neva, i kdyby tomu tak nakrásně bylo. Protože víte, proč s vámi o tom mluvím? Více >

Následující zamyšlení bylo určeno pro sváteční Vánoční bohoslužbu v roce 2014

1)   Čtení na úvod – Lukáš 2,1-20

2)   Úvodní otázka

Je mnoho věcí, na které jsme v souvislosti s narozením Spasitele v Betlémě pomysleli. Možná jste už někdy i pomysleli na to, jak byste se cítili na místě Josefa nebo Marie.

Tak schválně, pánové, zkusme se na úvod rozmluvit. Máte těhotnou manželku, podzimní čas, k dispozici oslíka a před sebou více než 120 kilometrů. Co uděláte poté, co zavřete dílnu, připravíte dům na dlouhou nepřítomnost (ještě nevíte, že mnoho měsíců)…

A co vy, ženy? Jste ve vyšším stádiu těhotenství, víte, že Josef se má povinnost hlásit v Betlémě, ale také víte, že dítě, které nosíte, přišlo k životu nadpřirozeným způsobem. Podle Písem se má narodit v Betlémě. Není tedy možné setrvat doma, jdete se svým snoubencem Josefem. Co si s sebou vezmete?… Více >

Milí čtenáři,

chtěl bych s vámi sdílet následující zamyšlení, které bylo určeno pro setkání sběratelů, kteří se seznámili na sběratelském serveru burzicka.cz. Ten web je už několik týdnů mimo provoz, takže si jeho aktuální verzi nedohledáte. Ale následujících pár slov si přečíst určitě můžete, protože sběratelem "něčeho" jsme přeci každý z nás.

1. Seznámení a úvodní otázky

Jmenuji se Aleš Kocián, jsem povoláním duchovní, kazatel, pastor, farář, jak chcete. Ale protože nejsem katolickým farářem, jsem ženatý a mám tři kluky. Pro toho prostředního, dnes pětiletého, sbírám tak, jako vy, různé blbůstky a blbosti.

Tak jsem se seznámil s Bedřichem, autorem myšlenky tohoto setkání, protože patří k těm, kdo na maily z burzičky odpovídal, a spolehlivě si se mnou mnohokrát vyměňoval.

A tak se někde vylíhla myšlenka, jestli by se tohle setkání nedalo obohatit i tím, co je mi vlastní, zamyšlením duchovního.

Mohu si dovolit jednu úvodní otázku?

• Předpokládám, že velmi pravděpodobně nejste pravidelnými návštěvníky bohoslužeb, nemýlím se?

Více >

Text byl přednesen jako biblické zamyšlení při výboru kaplanské služby Církve adventistů s.d. dne 27.11.2014 v Praze

Přísloví 3,1-8  Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje. Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj. Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce. Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských. Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky. Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať. To dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem.

Úvod

Už několik let si každoročně před Vánoci a koncem roku říkám, jak naložím s množstvím PFek ve své mailové schránce. Loni jich oproti předloňským 152 bylo jen něco málo přes 60, takže si to možná nebudu tak brát, ale tři roky už mám v hlavě plán. Přesně půl roku po vánocích na to přání odpovím.

Já vím, poťouchlý nápad, možná stejně poťouchlý jako skutečnost, že Pour Féliciter je francouzsky psané přání k novému roku, které výhradně používají pouze Češi a Slováci. Navíc oproti zbytku Evropy a Ameriky je to přání sekulární, nespojené s křesťanskou náplní Vánoc.

Ano, jistě, jsou i důmyslná a hezká světská přání, to neříkám. Jakou ale musí mít náplň, aby vás zaujala?

Co svým blízkým přáváte do nového roku vy? Více >

Bylo, nebylo, psal se rok 1972. Moje maminka pracovala v pardubické Tesle a vozila mne do školky na úplně druhý konec města, než na kterém byla zaměstnaná. Skamarádili jsme se s řidiči trolejbusů, dokonce tehdy i jedinou paní řidičkou, jezdili jsme kolem různých ulic a nároží a také chodívali přes Třídu míru.

Jednou mi to už nedalo a musel jsem se zeptat: „Mami, co je tam napsáno?“

„No, je tam nápis Potraviny.“

Určitě mohlo následovat několik doplňujících otázek. Například – „A co to znamená potraviny?“, nebo „A proč tam radši neprodávají pejsky?“, a nebo „A proč jsou ta písmena žlutá?“, nebo třeba „Mami, prooosííím, koupíš mi nanukaaaa?“ Jenže to už si nikdo z přítomných nepamatuje. Více >