Milí čtenáři,
chtěl bych s vámi sdílet následující zamyšlení, které bylo určeno pro setkání sběratelů, kteří se seznámili na sběratelském serveru burzicka.cz. Ten web je už několik týdnů mimo provoz, takže si jeho aktuální verzi nedohledáte. Ale následujících pár slov si přečíst určitě můžete, protože sběratelem "něčeho" jsme přeci každý z nás.

 

1. Seznámení a úvodní otázky

Jmenuji se Aleš Kocián, jsem povoláním duchovní, kazatel, pastor, farář, jak chcete. Ale protože nejsem katolickým farářem, jsem ženatý a mám tři kluky. Pro toho prostředního, dnes pětiletého, sbírám tak, jako vy, různé blbůstky a blbosti.

Tak jsem se seznámil s Bedřichem, autorem myšlenky tohoto setkání, protože patří k těm, kdo na maily z burzičky odpovídal, a spolehlivě si se mnou mnohokrát vyměňoval.

A tak se někde vylíhla myšlenka, jestli by se tohle setkání nedalo obohatit i tím, co je mi vlastní, zamyšlením duchovního.

Mohu si dovolit jednu úvodní otázku?

  • Předpokládám, že velmi pravděpodobně nejste pravidelnými návštěvníky bohoslužeb, nemýlím se?

Myslel jsem si to, a tak se budu snažit být co nejvíce civilní a nepoužívat náboženský žargon.

2. Sběratelé v Bibli

Jako kazatel používám jako svůj pracovní nástroj Bibli. To asi není překvapivé. Jsou v ní dvě hlavní části a je rozdělena na celkem 66 knih, které napsalo odhadem asi 40 autorů. To je celkem velké číslo.

Pokusil jsem se vyhledat, jestli je v ní nějaká zmínka o sběratelích. Kupodivu jsem jich našel několik, zhruba 45. Ovšem většina z nich se týkala sběratelů dřeva, hroznů, klasů, (many) a několika jiných věcí, určených k obživě. V jednom případě jsem našel i zmínku o skutečných sběratelích.

Až budeš křičet, ať si tě tvá sbírka bohů vysvobodí! (Izajáš 57,13a) Jsou tu zmínění sběratelé falešných bohů, tedy ti, kdo živého Boha neberou úplně vážně, kdo si prosazují svou. (Ale aby to nevypadalo tak děsivě, ve stejném textu o pár řádků níž Hospodin, tedy Bůh říká, že se nehodlá zlobit věčně, protože to by žádný člověk nevydržel, že má jen pifku na ty, kdo jsou moc zahledění na sebe: Jako váš Bůh vám říkám, že každý, kdo neustále prosazuje svou, nikdy nepozná pokoj. Izajáš 57,21 SNC)

Když už je řeč o Bohu, dohledal jsem, že i On, možná lépe především On je dobrým sběratelem. Zajímalo by vás, co sbírá?

  • Má spočítané slzy každého člověka, všechnu jeho bídu – Žalm 56,9 B21 (Mimochodem, všimněte si, že teprve když někomu z nás fakt teče do bot, že se v mnoha případech na Boha obrací – modlitbou, myšlenkou, nadávkou…)
  • Bůh má spočítané všechny vrabce – Lukáš 12,6 ČEP (Je tedy sběratelem informací o počtu).
  • Ve stejném textu je zmíněno, že má spočítané i naše vlasy na hlavě – Lukáš 12,7 ČEP (Jsem přesvědčen, že sbírá informace nejen o počtu = kvantitě, ale i o kvalitě, dokonce o tom, co se skrývá v záhybech, které vlasy a lebka kryjí).
  • Zná přesný počet hvězd a každou z nich nazývá jménem – Žalm 147,4 ČEP (Při rozměrech vesmíru je to fascinující, nemyslíte? Zkuste si na youtube dohledat třeba The scale of the Universe 2 nebo Star Size Comparison nebo The Known Universe by AMNH)
  • Zná všechny naše cesty, počet našich kostí, naše slova i myšlenky, dokonce dříve, než je stačíme vyslovit – Žalm 139,3.16 ČEP (Dokonalý sběratel, s dokonalou organizací sbírek).

3. Hlavní text ke čtení i přemýšlení

Mezi všemi těmi texty o sbírání a sběratelích mě speciálně zaujaly dva, především i proto, že jsou od jednoho autora, krále Šalamouna, a ze stejné knihy – knihy KAZATEL.

První text je o sběratelích kamenů. Já sám jich znám několik, třeba můj prastrýc se v kamenech vyznal úžasně. Dovolím si přečíst tuhle část takzvaně v kontextu, tedy s několika větami kolem, aby to dávalo smysl, můžu?

Kazatel 3,1  Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:
2  Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
3  je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;
4  je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat;
5  je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat;
6  je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat;
7  je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;
8  je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje.
9  Jaký užitek má ten, kdo pracuje, ze všeho svého pachtění?
10  Viděl jsem lopotu, kterou Bůh uložil lidským synům, a tak se lopotí.
11  On všechno učinil krásně a v pravý čas, lidem dal do srdce i touhu po věčnosti, jenže člověk nevystihne začátek ani konec díla, jež Bůh koná.
12  Poznal jsem, že není pro něho nic lepšího, než se radovat a konat v životě dobro.
13  A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží.
14  Poznal jsem, že vše, co činí Bůh, zůstává navěky; nic k tomu nelze přidat ani z toho ubrat. A Bůh to učinil, aby lidé žili v bázni před ním.

 

Přiznám se dobrovolně, tenhle text mám moc rád. Dokonce by se asi dalo říct, že je to jeden z mých nejoblíbenějších, ke kterému se často vracím. Ale sebou bych vás nechtěl zdržovat.

Jak se vám to poslouchalo? Sběratelů kamenů jste si všimli?

Slíbil jsem vám ale od Šalamouna dvě zmínky o sběratelích. Ta druhá je ze závěru knihy a tentokrát se nejedná o běžné sběratele předmětů, jako jsme my na burzičce, ale jde o sběratele moudrých citátů. Znáte nějaké? Já teď právě dodělávám celotáborovou hru, bojovku na letní tábor s dětmi a potřeboval jsem tam sehnat konkrétní citáty. Při hledání na známých internetových odkazech jsem nic nenašel, a pak mi nejmenovaný hledač se dvěma ó nabídnul perlu – stránky http://www.mottak.cz/citaty/, které jsou skvěle strukturované, a našel jsem tam všechno, co jsem potřeboval. Podobně rád se obracím i na stránky http://www.dobrejitro.cz/, kde se mi zase líbí, že je daná dvojice biblického citátu a citátu nějakého smrtelníka.

Ale abych neodbíhal moc daleko, přečtu vám teď Šalamounův text, tentokrát v úzkém kontextu:

 

Kazatel 12,10  Kazatel se snažil najít výstižná slova; tak bylo zapsáno, co je pravé, slova pravdy.
11  Slova moudrých jsou jako bodce, jako vbité hřeby jsou slova sběratelů (rozuměj: jako vbité hřeby jsou jejich sběratelé), pastýřem jediným proslovená.
12  Nadto pak zbývá, synu můj, říci: Přijmi poučení! Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
13  Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí.
14  Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.

 

Slov a knih je sice opravdu hodně, a hloubání v nich by fakt nemuselo brát konce. Profesor mé ženy na pardubické konzervatoři měl dokonce připravený přesný seznam toho, co by chtěl do konce života přečíst. To je tak trochu úlet, bylo by škoda pominout i nové podněty, ne?

Slova moudrých, která jejich sběratelé někde vykutají a někde (třeba na webu) publikují, mají svou váhu. Můžeme je napsat třeba někomu do dopisu, dát je do rámečku na zeď, poslat je známému v nějakém hoaxu s tisíci nasdílených adres… Ale víte, k čemu vám budou, když se jimi nebudete řídit?

Přeji vám z celého srdce:

– ať se vám daří jako sběratelům,

– ať máte na své děti (vnoučata), pro které nejčastěji své sbírky děláme, dostatek času,

– a hlavně ať nejste pouhými čtenáři moudrých slov, ale ať je zvládnete i žít, pro potěchu sobě a bez překážek druhým

 

Jak říká Bible: Stojíte na rozcestí. Proto zbystřete svůj zrak, ptejte se a pátrejte po staré dobré stezce. Vydejte se po ní a naleznete skutečný pokoj… (Bible – Jeremjáš 6,16 SNC).

A jak k tomu dodává klasik – zde dokonce otec moderního umění: K tomu, aby člověk dobře viděl, nestačí mít jen otevřené oči. K tomu je třeba mít otevřené i srdce. (Paul Cézanne)

 

Přeji vám krásný a shůry (po)vedený den

Aleš Kocián