sbor Církve adventistů sedmého dne
Pokoj vám
11. Dub
Úvodní čtení
28 Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál. 29 Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“ Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu. 30 Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim. 31 A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel. 32 Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“ 33 Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními. 34 Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“ 35 A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba. 36 Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“ 37 Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch. 38 Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci? 39 Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“ 40 Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou. 41 Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“
Lukáš 24,28-41 podle překladu Slova na cestu
ÚVOD A POZDRAVENÍ
Vítejte u velikonočního čtení.
Chtěl bych se s vámi rozdělit o příběh, ke kterému se rád a celkem vzato i častěji vracím. Příběh z Velikonoční neděle před dvěma tisíci let. Je to tak trochu turistický příběh, odehrává se z větší části na čerstvém vzduchu a není k němu tedy nutné mít nasazenou roušku.
Více >Následujte muže se džbánem vody
4. Dub
Určeno ke čtení v sobotu 4. 4. 2020
Máme před sebou Velikonoční týden, možnost přemýšlení o Kristově životě, oběti za každého z nás.
Přiznám se, že si úplně neumím představit Velikonoční ruch před 2000 lety. Město obehnané hradbami, střežené římským vojskem, se naplnilo neuvěřitelným množstvím poutníků, nemohlo v něm být k hnutí.
Každoroční připomínka Božího osvobození z otroctví v Egyptě a zaslíbení osvobození z moci hříchu, byla, a dodnes je, doprovázena náboženskými úkony. V té době se vše soustředilo především na zástupné obětování zvířat. Podle židovského historika Josefa Flavia se k tomu během Velikonoc použilo tisíce obětních beránků. Má představivost neumí určit plochu plání, na který se taková obří stáda mohla pást.
Naše pozornost se ale na Velikonoce obrací k Jednomu Beránkovi. Jednomu, který přišel do Jeruzaléma ve společnosti svých učedníků.
Více >Příběh o Menašem, králi judském – aneb neodpustitelný hřích neexistuje
27. Bře
Určeno ke čtení na sobotu 28. března 2020
1) Úvodní otázky
Většině z vás se už jistě stalo, že vám někdy někdo v životě něco cenného vzal, něco zásadního neudělal, nebo vám naopak něco zlého udělal, nebo třeba vás podvedl. Jak dlouho člověku trvá, než dokáže odpustit?
Otázka druhá: Jak dlouho trvá, než člověk dokáže odpustit sám sobě?
2) Nevstoupíš dvakrát
Znáte přísloví „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“? Jak tomuto zaužívanému řeckému/latinskému přísloví rozumíte?
Tato věta Herakleita z Efezu, kterou finálně doupravil Seneca, znamená, že mnohé věci v našem životě nelze zopakovat.[1] Řeka má stále stejné jméno, teče stejným korytem, ale proměnila se, už jí teče jiná voda. I my v našem životě máme své pády a výšiny, věci, ke které už nejde udělat jinak, jen se z nich můžeme poučit.
Udělali jste v poslední době opakovaně nějakou pořádnou pitomost? Vraceli jste se opakovaně k nějakému zaužívanému, ale nevhodnému (hříšnému) chování? Vstoupili jste někdy podruhé do stejné řeky? Více >
Pozvánka na Díkůvzdání 2019
14. Zář
Podzimní čas je ideální k děkování. Za to co vyrostlo, co jsme si mohli dopřát, co nám bylo dopřáno, možná i co nám bylo odepřeno.
I my v našem sboru máme v sobotu 5. října od 9:30 za co děkovat. Písní, básní, modlitbou, hudebním přednesem, přinesenými plodinami a rostlinami k výzdobě i potěšení oka.
Pokud chcete, děkujte s námi. Letos bude k dispozici tento pozdrav, který když se složí napůl a dá do obálky, může vaším prostřednictvím rozdávat další podněty k díkům.
Pozvánka ve formátu PDF ke stažení nebo vytištění.
Bohoslužby v rodinách
14. Zář
tak zní název programu IV. Rodinné bohoslužby Pardubického okrsku naší církve, která se v sobotu 21.9.2019 uskuteční od 9:30 v propůjčených prostorách Církve bratrské v Havlíčkově Brodě. Hlavním hostem je Radomír Jonczy, vedoucí oddělení Křesťanského domova a rodin při Českém sdružení a koordinátor Adventistické služby rodinám při Česko-Slovenské unii Církve adventistů s.d.
Zvány jsou všechny děti předškolního a školního věku spolu se svými rodiči, prarodiči a dospělými, kteří se ve společnosti dětí cítí dobře.
Program setkání:
1. Sobotní škola s Pepem pro děti i dospělé (9,30 – 10,20)
– veselá školička s vážným obsahem, moderovaná ptákem Pepe a zpestřená dětskými hudebními příspěvky, scénkami, poezií…
2. Rodinná bohoslužba v režii dětí (10,40 -11,50)
– děti v roli vedoucích bohoslužby, modlitebníků i těch, kteří předčítají bibl. texty
– společné zpívání dětských, mládežnických a tradičních písní
– dětské příspěvky dětí z pardubického okrsku (písně, básně, hudební přednesy…)
– krátké kázání pro děti / R. Jonczy
– krátké kázání pro dospělé / R. Jonczy
3. Agape (12,00 – 13,30)
– společné stolování s příspěvky účastníků akce (polévka, chlebíčky, buchty, ovoce…)
4. Odpolední program (14,00 – 15,15)
– program pro děti (venku, v případě nepřízně počasí uvnitř pláštěnky s sebou – nejsme z cukru)
– přednáška pro dospělé s diskuzí na téma „Rodičovská bohoslužba, aneb Jak dětem ukazovat cestu k Bohu“, kterou má připravenou Aleš Kocián, kazatel domácích sborů na Havlíčkobrodsku.
Nejnovější komentáře