sbor Církve adventistů sedmého dne
Nádech a výdech
Toto zamyšlení zaznělo na online setkání havlíčkobrodských duchovních v pátek 16. 10. 2020
1) Úvod
Církev adventistů sedmého dne po celém světě slaví 24. 10. 2020 Sobotu stvoření. Ono to souvisí s obecně mezi adventisty většinově přijímaném konceptu stvoření v sedmi dnech.
Naše země za 14 dnů slaví své státní svátek své státnosti. Sto druhé narozeniny.
Naše Země(koule) slaví také své výročí – jako každý týden. Sobotu, sedmý den stvoření, den určený na sobotění, vztah s Bohem. Píšeme rok 2020 po Kristu.
Mimochodem, pro žida je zítra nejen sobota 29. tišri roku 5781 po stvoření, která je zároveň sobotou BEREŠIT, tedy sobotou počátku, kdy se tóra začíná číst od svého začátku. V pondělí pak pro žida začíná měsíc chešván, druhý v židovském občanském roce, který je jediným měsícem, ve kterém žid neslaví žádný svátek a tak má přídomek mar = hořký. Ještě jedna zajímavost, pokud do 17. chešvánu nezaprší, přidá se do modliteb v židovské synagoze modlitba za déšť – můžete sledovat, jestli bude tato modlitba potřeba.
Letopočet, který se počítá od stvoření světa latina označuje jako A.M. = ANNO MUNDI = léta světa, (oproti A.D. = anno Domini = léta Páně). Arcibiskup Ussher, anglikán, se s počítáním židů rozchází v počtu let. Podle něj svět vznikl 23. října roku 4004 př. n. l., počítáno podle Juliánského kalendáře. V Gregoriánském to máme 21. září. tzn. před 6024 lety.
Ale dost bylo letopočtů. Přečtěme si Žalm 148, oslavu stvoření.
2) Žalm 148,1-13 (SNC)
1 Haleluja, chvalte Boha, vy stvoření nebeská, zpívejte mu z nebes výše! 2 Chvalte Boha andělé a všechny nebe zástupy, zpívejte mu z nebes výše! 3 Chval ho slunce, chval ho měsíc, chvalte hvězdy zářivé, zpívejte mu z nebes výše! 4 Chvalte ho nebesa nebes, nad oblohou oceán, zpívejte mu z nebes výše! 5 Chvalte jméno Hospodina, Stvořitele mocného, přikázal a všecko vzniklo. 6 Utvrdil na věčné věky slovo své, jímž stvořil vše, stvoření pak určil cíle. 7 Chvalte Boha suchozemští, ba i mořští tvorové, velryby i propast hlubin! 8 Chval ho oheň, krupobití, sníh i mlha, vichřice; na slovo ho poslouchají. 9 Chvalte hory, chvalte kopce, strom, jenž nese ovoce, chvalte i vy, vznosné cedry! 10 Chval ho zvěř i dobytčata, plazi v prachu ukrytí, chvalte ptáci okřídlení! 11 Přidejte se k chvále mocní králové nad národy, vladaři a všichni soudci! 12 Mládeži, chval Hospodina, chlapci spolu s dívkami, chvalte i vy, staří lidé! 13 Pouze jméno Boží chvalte, vyvýšené nad všecko, slávu vzdej mu zem i nebe.
3) Obrovské rozměry stvořeného vesmíru
Ať chválí Hospodina hvězdy i slunce. Nikdo neví, kolik jich je. Rozměry vesmíru jsou pro laika nepředstavitelné. Zůstanu při srovnání tedy relativně při zemi, v naší galaxii, Mléčné dráze.
Mléčná dráha a umístění naší Sluneční soustavy v ní (převzato z webu České televize)Nepochybuji o tom, že víte, že i naše galaxie letí vesmírem. A že se naše Slunce a s ním i Sluneční soustava otáčí kolem středu galaxie. Jistě vše, je v pohybu. A ve velké rychlosti. Ale i přes tu rychlost 792 000 km/h (= 220 km/s) provede jednu otočku za 220 000 000 let.[1] Pokud datace stáří planety sedí na 4,6 mld. let, otočili jsme se kolem jádra naší galaxie teprve 20x. Tomu se říká galaktický rok.
Rozměry jsou to stále obrovské. Vraťme se tedy z vesmíru k nám, domů, do Sluneční soustavy. Učili jste se ve škole, jak dlouho trvá světlu cesta od Slunce k matičce Zemi? 8 minut. Kdybyste k němu jeli autem stovkou, trvalo by vám to 170 let. Kdybyste ovšem maximálně devadesátkou a v obci padesátkou zajeli do Hradce Králové, tam je instalována Planetární stezka. Model Sluneční soustavy v nějakém měřítku. (I když – od nás je spíš blíže do Proseče, tam je instalována taky.) Od Slunce k nejvzdálenější planetě, Neptunu, měří stezka 4,5 km. Světlo tuto cestu uletí za něco málo přes 4 hodiny. To je, když se to tak vezme, celkem hlemýždí rychlost, vy byste tam pohodlnou chůzí byli za hodinku. Anebo se pletu? (POZN. Další skvělou planetární stezku najdete v Praze Vestci; nebo další na severozápadě Prahy kolem Vltavy od konečné 236 )
4) Čtení o srdci
„Asi tři týdny po početí, kdy je zárodek menší než hrášek, se dává do chodu prozatím částečně vyvinuté srdce. Od té chvíle až do smrti bude tlouct. V normálním lidském životě je to asi 2 500 000 000 úderů.
Tento pozoruhodný orgán váží méně než 1/2 kg a má mnohem větší výkon než stroje, které kdy vyrobil člověk.
Každou minutu života protéká veškerá krev celého těla přes komory srdce. Dospělé tělo obsahuje asi 5,5 l krve, ale když člověk usilovně cvičí, zvýší se potřeba kyslíku, a to znamená, že srdce musí protlačit krev celým tělem každých 10 – 15 vteřin, což pak činí přes 20l za minutu!
Srdce má tvar pěsti a v podstatě se skládá ze dvou pump. Jedna posílá krev přes plicní okruh a ta druhá ji posílá přes zbytek těla. Krev, která se vrací žilami do srdce, nejprve vstupuje do pravé síně. Odtud je tlačena dolů do pravé srdeční komory. Tato srdeční komora pumpuje neokysličenou krev přes plíce, kde se okysličuje a ta proudí do levé síně. Odtud vstupuje do levé komory, nejsilnější části srdce, a opouští ji přes aortu. To je 2,5 cm velká tepna, která obdrží kompletní srdeční výdej 70 ml v každém úderu, s frekvencí zhruba 70 úderů za minutu.“ [2]
Možná to s vámi nic nedělá. Pár čísel. Ale pro mne je za nimi schovaný Stvořitel. Laskavý tvůrce, který do detailu promyslel mé i vaše stavební články. Materiál, který vydrží a přitom je elastický, dokonce pumpuje i ve chvíli, kdy si jeho „majitel/ka“ prohání krví naředěné gramy povzbuzující látky, léky, alkohol, kofein, drogy. Tělo nevypne hned, ale funguje dál, i když ho jeho „nositel“ ničí. Sice už to není ono, stejně tak i stárnutím se to zhoršuje, ale pořád máme dost času, abychom vzali rozum do hrsti, a začali brát život, a snad i svého Stvořitele vážně.
5) Čtení Genesis 2,4-7 (CSP)
4 Toto je rodopis nebes a země, když byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebesa, 5 na zemi ještě nebylo žádné polní křoví ani ještě nevzcházela žádná polní zeleň, protože Hospodin Bůh nesesílal na zemi déšť a nebyl člověk, aby zemi obdělával, 6 ale pramen vystupoval ze země a zavlažoval celý zemský povrch. 7 Hospodin Bůh vytvořil člověka z prachu ze země, a do jeho chřípí vdechl dech života; a člověk se stal živou duší.
6) Nádech – výdech
Srdce bije a nese krev do plic, aby se okysličila. Několik úderů srdce, nádech, údery srdce, výdech.
Bible popisuje život člověka jako křehký. Sám člověk je jen prach. To, co jej oživuje, je Boží dech.
Všimněte si prosím, co se stane, když Bůh vydechne – člověk ožije. Nadechne se.
Co se stane, když člověk vydechne? Bůh jeho dech přijme zpět, nadechne se.
Všechno, co je mezi tím, se nazývá život. Je tvořen nádechem a výdechem. Co se stane, když se nenadechneme? Udusíme se nedostatkem kyslíku. Co se stane, když nevydechneme, otrávíme se přebytkem zplodin.
A tak je náš život tvořen braním – nádechem a dáváním – výdechem. Bůh s námi v tom prostoru koexistuje. My se nadechujeme, On vydechuje a naopak. Co nám dává, my můžeme, ale nemusíme přijmout, můžeme, ale nemusíme předat dál.
Ale, to mi věřte, je to velmi moudré, když se Mu v tom přiblížíte. To je totiž Jeho plán se mnou i s vámi. Jakou práci si dal s tvorbou vesmírných souvztažností. Promyslel je do nejmenšího detailu. Stačí malinká nerovnováha a život na naší Zemi by nebyl možný. Ale je tu. Krásný, barevný, voňavý svět. Až se hlava točí. Nádech, výdech. Bůh vydechuje, já se nadechuji. Nádech, výdech. Tak.
Člověk se po narození zhluboka nadechne, až ho pálí v plicích. Rozpláče se z té bolesti a cizího světa. Ale dýchá. Pravidelně. A pak až do posledního výdechu, to je na něm/ní. Čas odměření na poznání Stvořitele.
My máme tu přednost, že lidi můžeme se Stvořitelem seznamovat. Tak nám k tomu přeji vědomí stálé Boží přítomnosti.
AMEN
[1] http://www.stoplusjednicka.cz/jak-dlouho-trva-slunecni-soustave-obeh-kolem-stredu-galaxie
[2] Vladimír Král – Srdce a oběhový systém (Hledání počátku a cíle, Advent-Orion s.r.o., Praha , 2001, str. 187)