GLORIA IN EXCELSIS DEO

půlnoční vánoční přemítání

6 Marii se naplnil čas k porodu 7 a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo. 8 V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda. 9 Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili, 10 ale anděl jim řekl: „Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi. 11 Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel – váš Mesiáš a Pán. 12 A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích.“ 13 A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha: 14 „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj – Boží zalíbení v lidech.“

Lukáš 2,6b-14

Příběh narození Pána Ježíše Krista, který si můžete přečíst o pár řádek výše, se ve své nejpodstatnější části odehrává v noci. Osu toho příběhu známe dokonale. Marie pár hodin před porodem vezená na oslíkovi, Josef hledající místo v betlémských ubytovacích hostincích, hygiena jediného volného porodního sálu, lépe jeskyně nebo stáje pro zvířata s vůní podestýlky a živočišným teplem. Stvořitel světa i všehomíra, který se už 9 měsíců ukrývá v těle smrtelné ženy. Nemůže zasahovat do děje, stal se bezbranným, aby mohl svým následníkům navždycky ilustrovat hloubku Boží lásky: Bůh se vydal všanc hříšnému světu, sestoupil z nebes, aby se stal jedním z nás.

Zatímco se malý Ježíš setkává s prostředím stáje mimo lůno maminky Marie, Josef narychlo přichystal jesličky, možná i teplou vodu a přikrývky; na nedalekých pastvinách se pasáci ovcí zahřívají kolem ohně. Jsme v okolí Betléma, česky Domu chleba, x-tá generace pasáčků v kopcích, kde před tisíciletím pásal budoucí král David, se chystá na dlouhou noc. Někdo přemýšlí, někdo jen tak kouká do ohně, někdo si s druhým, třetím o něčem povídá.

Najednou se mezi nimi objevil anděl. Neznáme jeho jméno, jen tušíme, že to byl sám Gabriel. Co víme, že okolí zahalila nebeská zář. A pasáčky naplnily obavy. Bojí se, nejsou v pohodě. I nebeské bytosti strávily uplynulých 9 měsíců ne úplně v pohodě. Jejich Pán je dočasně opustil, vypravil se na nebezpečnou misi. Ale teď už je po všem. Nejistota těhotenství je zažehnána. Ježíš se narodil. Právě před malou chvílí se stal živou součástí, obyvatelem světa.

„Nebojte se!“, uklidňuje anděl. „Nesu vám radostnou novinu, důležitou pro všechny lidi. Dnes se vám narodil Spasitel!“

Nejzapomenutější ze zapomenutých, pasáčci, co se v jejich přítomnosti každý ošívá. Nevoní, páchnou po ovcích. Jsou zarostlí, zanedbaní. Rozumí ve světě máločemu. Možná se umí prakem na dálku trefit na každý cíl. Možná se umí postavit lvu, vlkům i medvědovi. Ale lidi si jich moc neváží. Pro nebe jsou to ti první, kteří se to dozvědí. Jim je svěřena zpráva pro celou Zeměkouli. Pro všechny lidi, pro ty miliardy lidí.

Jen si to představte. Před Pražský hrad, před Bílý dům, do Downing street 10, před Elysejský palác nebo Теремной дворец dorazí zarostlý pastýř, kouká na vazbu v černém obleku se sluchátkem v uchu a říká mu: „Dobrý den, pane. Musím dovnitř. Mám důležitou zprávu pro celé lidstvo…“

Komická situace pro člověka, ale ne pro nebe. To si mezi pastevci našlo ty svoje nejsprávnější zástupce.  To oni se mají jít poklonit čerstvě narozenému Spasiteli světa. To oni mají Marii donést zprávu, nad kterou bude přemýšlet celý zbytek života. Její syn je Syn člověka, Boží dítě, které jí bylo svěřeno na výchovu.

Když jí o tom vyprávěli, nezapomněli dodat, že po jednom andělovi a nebeské záři kolem něj, se najednou rozzářilo celé nebe. A celé zástupy nebeských bytostí se daly do zpěvu:

Doxa Theō en hypsistois kai epi gēs eirēnē en anthrōpois eudokias (přepis řeckého textu Lukáše 2,14)

Gloria in excelsis Deo et in terra pax hominibus bonae voluntatis (latinská Vulgáta Lukáš 2,14)

 Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení (Lukáš 2,14 ČEP)

Žádný přesnější záznam andělského zpěvu nemáme. Žádný notový záznam, seznam použitých hudebních nástrojů, sestava andělského chóru, rozpis použitých typů hlasů, nic. Pastýři měli zrovna vybité ajfouny. Musíme si vystačit s fantazií, Bachovým či Vivaldiho podáním, a nebo se třeba zaposlouchat do Mormonského chrámového sboru.

O překladu této andělské písně se můžete dočíst mnohé a na mnoha místech. Co znamená tohle řecké slovo a co neznamená tohle latinské… Ale my bychom měli mít vždycky na paměti, že se jedná o píseň a chvalozpěv.

Vzdává se v něm pár slovy chvála Bohu na nebi, že vymyslel plán, jak zachránit lidstvo, které díky hříchu propadlo smrti. A že ho nejen vymyslel, ale také osobně uskutečnil. Gloria in excelsis Deo, jak se píše na hvězdičkách, hvězdách a kometách kolem domácích betlémů, nebo jak ten nápis nesou na rukou andílkové nad jesličkami.

„Sláva Bohu na výsostech“, a díky tomu i „pokoj mezi všemi vámi, lidmi. Pán Bůh ve vás našel zalíbení a posílá vám pokoj skrze Pána Ježíše Krista“, zpívají nebeští poslové.

A když andělé dozpívali, pastýři se ani nemuseli složitě domlouvat. Hned vědí, co je potřeba udělat. Řekli byste, že zpěv může být takhle nakažlivě vedoucí k dílu či práci? No můžeme to třeba hned za chvilku vyzkoušet J

V dopisu Římanům apoštol Pavel píše:

11 Bible přece říká: Kdo Mu uvěří, nebude zklamán.

12 A v tom není rozdíl mezi židem a jinověrcem. Všichni mají jednoho a téhož Pána a ten je stejně štědrý ke všem, kdo se k němu obracejí.

13 Je přece psáno, že každý, kdo Ho bude vzývat, bude zachráněn. Každý!

14 Vzývat Ho může ovšem jen ten, kdo v Něj uvěřil: uvěřil jen ten, kdo o Něm slyšel; slyší jen tehdy, když bude někdo mluvit;

15 a mluvit o Něm – k tomu právě Bůh posílá nás. Vždyť víte, co je psáno v Písmu: „Vždy vítán je, kdo dobrou zprávu nese!“

(Římanům 10,11-15 SNC)

Já k tomu dodávám, že nejen ten, kdo mluví, ale i ten kdo zpívá zprávu o slavném narození nebo životě Páně. Ano, uznávám, že prodavači, zaměstnaní v hypermarketech, musí mít koled plné zuby. Ale vy se nebojte si je pobrukovat, nebo dokonce zpívat z plných plic. „Protože vždy vítán je, kdo dobrou zprávu nese!“

A tohle věru je zpráva všech zpráv. NARODIL SE NÁM SPASITEL, ŽIL, BYL NAŠÍM PŘÍKLADLADEM, ZEMŘEL ZA NÁS, BYL VZKŘÍŠEN A SLÍBIL, ŽE SE PRO NÁS JEDNOU ZASE VRÁTÍ. JAK ODEŠEL, TAK PŘIJDE ZAS! Ať ve vás a mezi vámi díky té zprávě máte Bohem darovaný pokoj. Má vás rád, že by za vás i život dal!