Toto kázání bylo součástí Novoroční bohoslužby v Havlíčkově Brodě dne 13.1.2018

1) Úvod

Při přípravě dnešního zamyšlení se mi v mysli prolínalo několik věcí. Začátek roku a s ním i obvyklé hledání svého nasměrování; volba prezidenta pro následujících pět let, včetně směrování naší země a samozřejmě drobné ale i velké soukromé, rodinné, pracovní, církevní i společenské podněty.

Jako prostředníka k vyjádření svých myšlenek jsem si vybral krále Saula. A co je neobvyklé, chystám se vám právě prozradit celou zápletku. Není neobvyklé, že Biblické příběhy někdy začínají prozrazením celé věci. A to stejné udělám i já, dříve, než se vůbec o králi Saulovi řekne něco podstatného. Tento první izraelský král byl pověřen Bohem, aby osvobodil Boží lid, Izraelity, z moci nepřátel. Saul ale toto dílo neměl šanci dokončit. Byl jen tím, kdo se toho zúčastnil. Víte, kdo to v Božím plánu má za úkol dokonat? Spasitel, Pomazaný, Mesiáš, Kristus. Takový ať je celý váš následující rok. Vy se zúčastněte, buďte aktivní, ale nechejte prostor i Boží moci.

2) Příběh krále Saula

Příběh o stárnoucím prorokovi Samuelovi, o tom, jak izraelský lid zatoužil po svém králi, který by Samuela nahradil, najdete v První Samuelově od kapitoly 8 do kapitoly 12. Od 13. kapitoly se pak dočtete o důsledcích.

Lid izraelský si vykňoural, že vedení skrze proroka, rozumějte vzdělance a modlitebníka, bude nahrazeno mocným, silným králem, vysvalovaným smrtelníkem, člověkem – přesně, jak to viděli u okolních národů – ve zkratce Boha a Jeho prostředníka měl nahradit samostatný a nezávislý člověk.

Na Saulovo kralování jsou velmi slabé archeologické podklady. Ale Bible sama ve Skutcích 13,21 říká, že panoval 40 let. Protože David převzal kralování v roce 1010 př. n. l., rázem se ocitáme v roce 1050 př. n. l., podle některých dokonce přesně v roce 1052 př. n. l.

Saul je zhruba 30letý muž v plné síle, pochází z bohatého rodu v kmeni Benjamín. Rozebírat, co to znamená, být z kmene Benjamin, nechme na kmotřence Googlince, pokud umíte cizinecky, nebo v češtině na Biblické knize Soudců 19 a 20. My si teď pro ilustraci přečteme 1 Samuel 9,1-6.10b.

Většinou víte, že král Saul byl člověk, který si dělal věci hrubě po svém. Byl nezkrotný, dokonce by v jeho jednání myslím každý psychiatr našel nejednu diagnózu. Teď je ale v našem hledáčku představen jako pokorný a poslušný syn. Otec jej pošle hledat ztracené oslice z početného stáda. A on poslušně jde a věnuje hledání mnoho dní. K tomu dostane možnost vybrat si k ruce jednoho otcova služebníka. Když se jim nepodaří zvířata najít, navrhne služebník vyhledat muže Božího, proroka Samuele.

Skutečnost, že s nápadem vyhledat Boží pomoc nepřijde sám Saul, je ale také důležitá. V tuto chvíli si jí ale pouze zapamatujeme a zajímá nás, že Saul po několika otázkách argumenty služebníka vezme jako podnětné a poslechne ho. Pokud se Saulovy poslušnosti týká, v této kapitole ještě bude poslouchat místní děvčata i proroka Samuele. V poslušnosti je zatím před začátkem své královské kariéry skvělý.

Zatímco budu popisovat následující události, můžete obrátit v Bibli na 1 Samuel 9,15-17.

Saul se se svým služebníkem blíží k Rámě, městu, kam se přestěhoval prorok Samuel. Saul nepřikládá ztrátě oslic a jejich hledání nějaký strategický význam, prostě každodenní úkol. I nám se do života často míchají úplně obyčejné patálie. Zajímavé je, že za tím vším, tedy přinejmenším v Saulově případě,  má prsty Boží vůle. To díky ztrátě oslic Bůh den předem napoví Samuelovi, že zítra dorazí ten, kterého lidu vybral za jejich vyvzdorovaného krále. Saul ani bohatý otec Kíš o tom nemá tušení. Samuel, důvěřujíc Božím radám, ale den předem připraví hostinu. Kdyby Saul neposlechl otce ani služebníka, byl by problém. Věci by se staly jinak.

Ovšem Bůh je vševědoucí. Zná nás dokonale a ví, jak budeme jednat. Ani mnohé situace v našem životě, (všimněte si, že nepíšu všechny), nejsou náhodné. Jsou to podněty, které máme vyřešit, úkoly, někdy zkoušky, chcete-li. Saul jedná přesně podle svého „nastavení“.

A tak je v Rámě vše připraveno. Hostina, prorok, dorazil i Saul. První dějství, světla, kamera, klapka, jedem. Konec záběru. Jde se spát. Až druhého dne ráno Saul mezi čtyřma očima Saulovi prozradí, co to vše mělo znamenat a pomaže ho olejem za krále. O pár let později takto, opět  s předstihem, Samuel vybere za druhého izraelského krále zhruba 15letého Davida. Ale to je jiný příběh.

Zpátky k Saulovi. Uběhne nedlouhý čas a děj se přesune do nedaleké Mispy. Izraelité se sejdou, aby losem vybrali svého prvního krále. Bůh, a díky Němu Samuel i Saul, už ale znají výsledek předem. Jsme v 1 Samuelově 10. Když byste obrátili ještě do následující kapitoly, přečetli byste si pak o Saulově odvaze a skvělém vojevůdcovském vedení, o tom, jak poprvé porazil nepřátele Izraele. Čin hodný nového krále.

A ještě o kapitolu dále se Samuel vrací k výběru krále a opakuje lidu, že když si místo Boha vybrali člověka, neudělali dobře. Ale byla to jejich volba. Izraelité se zaleknou a prosí o odpuštění, Samuel je ujišťuje: „Hospodin pro své veliké jméno svůj lid nezavrhne, vždyť z vás hodlá učinit svůj lid. Jsem dalek toho, abych proti Hospodinu hřešil a přestal se za vás modlit. I nadále vás budu vyučovat dobré a přímé cestě. Jen se bojte Hospodina a věrně mu služte celým srdcem.“ (1 Samuelova 12,22-24).

Saul vyrostl v bohatém prostředí. To je u mnoha lidí vysněný bonus. Ovšem – na druhou stranu – nedostal darem náboženskou výchovu a směrování k Bohu. Byl však poslušným synem. Byl krásný, svalnatý, o hlavu převyšoval své okolí. Byl vybaven vlastnostmi, které Izraelité obdivovali u králů jiných národů. A králem se skutečně stal. Aniž to předem věděl, aniž by po tom toužil, aniž by věřil v Boha, stal se Božím služebníkem. Na určité okamžiky jeho života i vlády ho dokonce Bůh vybavoval Božím Duchem, směrováním, věděním i vedením.

3) Aktualizace příběhu

Stojíme na začátku roku, v den, kdy se rozdají nejpodstatnější karty ve volbě nového prezidenta ČR. Aniž by to nějak ovlivnilo toto moje povídání, někoho si náš národ vybral. Podle svého.

V roce 2018 není pro prostý lid nejdůležitějším, aby budoucí prezident byl svalovec, aby nemluvil sprostě, aby měl švih, aby uměl vést národ do boje a osvobozovat od kdovíčeho, dokonce snad ani to, odpusťte, zda obhlédá rektum ruského medvěda, amerického orla nebo čínské pandy. Co je pro náš národ důležitým měřítkem, se ukáže už za pár hodin. Já se přiznám, že jsem volil toho, u koho jsem si jistý, že se za něj v našem národě modlilo nejvíc lidí. To pro mě bylo nejdůležitějším kritériem.

V každém případě ten, kdo nás bude reprezentovat, byl sice vybrán našimi hlasy, ale je to Boží vůle, že tam bude, ať chceme či ne, bude Bohem dosazeným vládcem. Tak, jako byl kdysi Saul. Saul se o Boží moudrost neopíral, Boha neposlouchal, dokonce se obracel na okultní síly. A důsledkem toho bylo, že se jeho následovníkem stane rusovlasý, umělecky nadaný, odvážný prakostřelec David. Sice bude na ženské, úplně se nevyzná ve výchově dětí, ale je dodnes milován lidmi i Bohem.

K čemu vás v letošním roce povolává Bůh ve vašem životě? Jakou věc můžete pro Něj, pro vaše okolí, rodinu, město, atd. rozjet, připravit, vymyslet nebo dokončit? Co je vlastně pro vás ten pravý směr? No, pár otázek by tu bylo, že? Mimochodem, všimli jste si, že výjimečně nekladu otázky na začátku, ani na ně neodpovídám během kázání, dokonce jsem prozradil vše podstatné na začátku? A nebo ne?

4) Závěr

Ze Saulova příběhu vyvstává jednoznačný závěr. Není důležité, kdy začnete, není důležité, jak začnete, není důležité s kým a dokonce ani na jaké straně začnete; nejdůležitější je, jak věc dokončíte. V případě Saula se tou „věcí“, kterou dokončoval, stalo jeho „kralování“.

Náš nový prezident sice také bude dosazen skrze Boží vůli, ale jaké prostředky ve svém rozhodování bude používat, už bude pouze na něm. Volba samotná není středem vesmíru, byť se pro ní možná rozpadnou některé vztahy, (jak nemoudré, hroutit se kvůli nějakému jménu). Koho jsem volil, není to nejdůležitější, kdo bude prezidentem vlastně také ne, tedy alespoň pro dějiny spásy to není to hlavní. Naše země prostě někam nasměruje. Důležitou „věcí“ je, kam budeme směřovat my.

Jakou „věc“ mám v tomto roce opatrovat? Špatná otázka. Zatím nevím. Jen vím, že mnohé věci, které v letošním roce začnu, ve stejném roce ani nedokončím. Ale budou na konci roku v nějakém stavu. Nevyberu si situace ani komplikace ani jiné nenadálé věci, které na mě letos přijdou. Mohu si ale vybrat, jak se zachovám, jakým způsobem, s čí pomocí a jakým směrem tím rokem projdu. Správnou otázkou tedy je, kam budou směrovat moje letošní ukazatele? A kam ty vaše? A kudy se budou ubírat dějiny vaší spásy?

Rád vám popřeji zdraví, štěstí a spokojenost, to se obvykle dělává. Ale ještě radši vám popřeji Boží přítomnost. Vyhledávejte ji každý den. To On vám nabízí: „Proto se nebojte, vždyť jsem s vámi. Ničeho se nelekejte, neboť já jsem váš Bůh. Dodám vám síly a pomohu vám, moje spravedlnost vám bude opravdovou oporou. Vždyť jsem Hospodin, váš Bůh, a pevně vás držím za ruku. Znovu vám opakuji: Nebojte se, já vám pomohu.“ (Izajáš 41,10.13 SNC)

Ať je Bůh s vámi a vy s Ním. Ať i váš směr je s Bohem. Ať Jemu patří i naše díky.

AMEN