Toto zamyšlení bylo určeno pro vánoční bohoslužbu kolem prostřeného stolu v sobotu 16. prosince 2017.

1) čtení – Lukáš 1,5-28a (Slovo na cestu)

5 Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova. 6 Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy. 7 Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.

8 Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost. 9 Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo. 10 Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem. 11 Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava. 12 Zachariáš se vyděsil.

13 Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý). 14 Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil. 15 Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození. 16 Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu. 17 Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“

18 Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“

19 Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy. 20 Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“

21 Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde. 22 Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.

23 Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů. 24 Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.

25 Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“

26 Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu 27 k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu. 28 Anděl ji oslovil…

2) Úvod

Milé sestry, milí bratři, milé děti, vážení hosté,

je mi už několik let vzácnou příležitostí spolu s vámi zasednout kolem vánočního stolu a s Božím slovem v ruce otevřít některý ze starodávných biblických příběhů, ve kterém se pamatuje na čas narození Pána Ježíše Krista.

Ve kterém se pamatuje na… Mimochodem, nepochybuji, že každý z nás měl někdy problém s pamětí… Ale troufám si tvrdit, že krom svých let úplně nejmladších, jste nikdy nezapomněli na to, že se blíží Vánoce.

3) Jméno ZacharIáš = Bůh pamatuje

To takový Zachariáš, jehož jméno a příběh jsme si přečetli před chvílí, musel celý život nosit jméno: Bůh pamatuje.

Jak smutné. Možná má Bůh dobrou paměť, možná si skutečně všechno pamatuje. Proč ale na mě a mou ženu Alžbětu (= Bůh je má přísaha, n. zaslíbená Bohu) zapomněl? Nebo že by spíš mé jméno mělo znamenat Bůh pamatoval? Asi ano, jistě, pamatoval. Kdysi pamatoval. Na mé rodiče. Jen na nás zapomněl.

Také jste někdy, jako Zachariáš, trpěli, nebo dokonce trpíte dojmem, že na vás Bůh zapomněl? Není to nic složitého. Řekl bych, že k takovému dojmu míváme blízko. Nejsem pro Boha ničím důležitý, to proto trpím touto nemocí, nebo to proto pro mě nic neudělal, nebo to proto tohle všecko dopustil…

Byly doby, kdy to Zachariáše dost bralo. Nevynechal den, kdy by se za pohanu své ženy nepomodlil. Nemohla mít děti. Neměli žádného potomka. Přitom oba z kněžské rodiny. Bůh na ně zapomněl.

Dnes už na to tak často nemyslel. Život šel dál. Nač už také vzpomínat možnost mít děti, když jsou oba již v takovém věku, kdy mít děti už nejde. I jejich okolí už si na to zvyklo. Na svou modlitbu o Bohem darovanou plodnost Zachariáš už zapomněl. Nevydržel. Prostě jen dostal nevhodné jméno.

4) Velké věci se mnohdy rodí ve velkých bolestech

Na modlitbu za svého potomka možná Zachariáš zapomněl, ale jinak byl se svou ženou Bohu věrný. Do puntíku naplňoval jiný obvyklý význam svého jména. Že na Boha se má pamatovat.

„Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy“ (v. 6). Že letos Zachariáše vybrali při jeho službě na oběť kadidla, toho bylo jen důkazem. Byla to velká čest, protože kadidlový oltář byl umístěn uvnitř svatyně, hned vedle opony, která běžným smrtelníkům nepřístupnou místnost oddělovala od nejsvětější svatyně svatých, kam jen jednou ročně vstupoval nejvyšší velekněz.

A najednou se po pravé straně oltáře nad zemí vznáší anděl. V Zachariášovi hrklo. Co provedl? Hlavou mu jede film různých myšlenek, srdce tluče jako o závod. Co se jen stalo? Co tak strašného provedl nebo zanedbal?

5) Neboj se, nezapomněl!

Když si vás nebe vybere a ve vaší blízkosti se octne anděl, většinou jste z toho paf. Nevěřte na ezoterické povídačky hledačů andělů a andělek. Ti popisují setkání s andělem jako něco běžného. Bible to tak na úplně lehkou váhu nebere. Setkání s andělem je událost. Velká věc. Nebe se ukazuje v části své moci.

I proto se v andělské škole vyučuje a na každoročním přezkoušení andělských předpisů opakuje nejzákladnější věta, kterou musí anděl umět zpaměti i o půlnoci: „NEBOJ SE!“ Touhle větou, laskavým pohledem a zvonivým tónem hlasu se má člověku dát na vědomí, že anděl přichází v dobrém. O tom, jak se má chovat anděl zhoubce teď není řeč. Navíc ten je, podle všeho, jen jeden.

Ovšem ta krátká věta patří k tomu nejlepšímu, co na mě ze stránek Bible promlouvá. „Neboj se!“ Vím o tvém strachu, vidím tvůj knedlík až v krku. Ale neměj obavu. Jsem tady s tebou…

Tím, kdo na Zachariáše promlouvá, není nikdo jiný, než představitel všech andělů, sám archanděl Gabriel. „Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby.“

Bůh tedy nemá problém s pamětí. A má nebeský smysl pro humor. Pamatuje na to, za co jsme prosili, i když už jsme na to dokonce dávno zapomněli a prosit o to přestali. A hrome. Taky už jste na něco dávno zapomněli, přestali za to prosit, jen Pánu Bohu jste za to pořád nepřestali láteřit?

Budeš mít dítě. A ne jen tak nějakého dalšího kněze. Tvůj syn bude prorok. A ne jen tak ledajaký prorok. Bude to zbožný a nebi věrný muž. Dokonce Boží Syn o něm prohlásí, že to je největší ze všech proroků.

6) Nevěřící Zachariáš

Bůh, který stvořil člověku jazyk, nás mnohokrát varuje, abychom si na něj dávali pozor. Je prostořeký, někdy obviňuje ty, co jsou bez viny, někdy očerňuje, jindy dává okatě najevo, že hlava zapomíná. Co hůř, je schopen na svého nositele často prozradit jeho/její nevěru. Nevíru. Prázdnotu víry. Co na vás prozrazuje ten váš jazyk?

Zachariáš není neslušný, nechová se k andělu nezdvořile, není k němu familiární, protože andělské husy s ním nepásl. Jen prostě nevěří takové pitomosti, že by jeho žena, která je dávno po přechodu, mohla mít dítě. Dovol, abych se zasmál. Hahaha.

Počkej, Holenku, ale teď by ses právě neměl smát. Mluví s tebou nebe. Anděl Gabriel je zvyklý hovořit se samotným Bohem. S Tím, kterého nikdy žádný člověk neviděl. To On ho poslal s tou zprávou. Budeš mít dítě!

Ale protože je Bůh na výsostech, díky tomu má k věcem dost nadhled. A ten už vzpomínaný smysl nebeský pro humor. Za trest, že máš tak nevycválaný jazyk, budeš Zachariáši držet bobříka mlčení. Dokud tvůj syn nedostane své správné jméno. Budeš mu říkat Jan – Hospodin se smiloval, a ve své milosti daroval tento život, aby o Spasiteli svědčil.

7) Závěr

Ať už svým jménem slavíte jaro, mír, světlo, naději, nebo svému jménu nepřikládáte pražádný význam, nedejte se svést k myšlence, že na vás Bůh zapomněl. Naše nevěra, nevíra, prázdnota věrnosti Bohu má vždycky své důsledky. Důsledky, které se nám, zvlášť kvůli nebeskému smyslu pro humor, nebudou ani za mák líbit.

Není důležité, jestli na Vánoce budete sami, s rodinou, v léčebně, vězení či nemocnici. Není ani důležité, jestli to je nebo není z vaší viny. Bůh je s vámi. To je Jeho nejvnitřnější podstata. Chce být s námi. Svému Synu, Spasiteli a Stvořiteli dal při té příležitosti i takové jméno. Immanuel = Bůh s námi.

Immanuel má pro vás svůj speciální plán a speciální činy a slova, která můžete říct nebo učinit jen a pouze vy. A tak běžte v pokoji a buďte i vy s Ním.

AMEN

Post Views: 484