Víno ať je vínem

online kázáni pro Havlíčkobrodsko v sobotu 24. 10. 2020

1. Příběh pro děti

Byl jednou jeden mladý král, který více než Boha je Boží přírodu miloval sebe. Jednou ten král seděl ve své úžasné zahradě a jeden z jeho rádců mu nadšeně vyprávěl o divech báječného Božího stvoření.

„Ukaž mi nějaké znamení,“ řekl král, „a já tomu tvému Bohu uvěřím.“

„Můj králi, tady mám čtyři žaludy,“ řekl ten rádce, „nuže ať je Vaše Veličenstvo zasadí do země, pak je zalijte, poodstupte od nich, nakonec vás nechám pohlédnout do této čiré studánky.“

Král je zasadil, zalil, poodstoupil, a aniž by stihnul vše pohledem zachytit, v mžiku před ním stály čtyři vzrostlé duby. „Úžasné, zázračné,“ nepřestával se podivovat, „to je dozajista Boží dílo.“

Rádce se krále zeptal: „Jak dlouho jste, můj králi, sledoval růst těch dubů?“

„Jen kratičký okamžik,“ odvětil král.

„Nikoliv, králi, uběhlo šedesát let, i když se zdály být jen jako mžik,“ nesouhlasil rádce. „Podívejte se do studánky.“

Král nejdříve pohlédl na své šaty, byly celé otrhané. Pak se podíval na svůj odraz ve studánce: stal se z něj starý muž. „To ale není žádný zázrak,“ rozčílil se starý král.

„Naopak, můj králi,“ řekl rádce, „je to zázrak, a je jedno, jestli trvá jen okamžik, nebo šedesát let.“

POUČENÍ:

Král z toho příběhu chtěl vidět nějaký důkaz o zázraku stvoření – zázraku, že svět nestojí jen tak náhodou. To, že v okamžiku vyrostly ze žaludů vysoké stromy, považoval za zázrak, ale jen do chvíle, než zjistil, že během té chvíle sám zestárnul úplně stejně, jako ty stromy.

Může se stát, že se vám za to budou smát – ale vy budete dál věřit, že za příběhem vzniku tohoto světa je Bůh a že vzniknul během několika dní. Je jisté, že vaši spolužáci, páni učitelé a mnozí další vám budou říkat, že to tak není – ale vaši rodiče budou dál věřit, že za příběhem vzniku tohoto světa je Bůh a že vzniknul během několika dní.

Může se stát, že se tomu jednou i vy budete smát a nebudete chtít dál věřit, že to byl Bůh, kdo stvořil tenhle svět, ale v Bibli pořád ještě zůstane napsáno, že to Bůh je stvořitelem zvířat, Země i každého člověka, který po ní chodí.

Možná jednou vy sami budete učitelé a budete lidem vyprávět o zázraku věcí stvořených, který můžeme vnímat vlastně úplně všude kolem nás. K tomu je samozřejmě potřeba se dobře učit. Ale protože tenhle týden vás spíš než učení čekají podzimní prázdniny, můžete si na to učení načerpat zase nějaké ty nové síly J moc vám, vašim rodičům i vašim učitelům přeju skvělé a shůry opatrované prázdninové časy…

OTÁZKY PRO DĚTI:

V příběhu pro děti byla řeč o několika žaludech. Víte vůbec, na jakém stromě rostou žaludy?

Ve starém Izraeli rostla spousta různých rostlin, ale rozhodně tam nemůžeme očekávat jen stejné rostliny, které rostou tady u nás, právě naopak. Modříny, borovice, smrky a spoustu dalších stromů bychom tam nenašli. Ale duby – to byly i tam známé a velmi užitečné stromy. Dalo se z nich zužitkovat takřka všechno. Další takovou rostlinou, ze které se dalo zužitkovat skoro všechno, bylo víno. Proto si teď zkusíme položit několik otázek, týkajících se vína:

• Představte si, že jste se pro tuhle chvíli stali hroznem vína. Co potřebujete ke svému růstu od kmene?
• Co jako hrozen vína potřebujete a očekáváte od vinaře, hospodáře?
• Dobře. A nakonec si představte, že jste se stali vinařem. Co potřebujete od bobulek vína, od hroznů?
• Komu mají sloužit bobulky, co z nich má vinař a co z nich má vinný kmen?

2. Vlastní kázání – VÍNO AŤ JE VÍNEM!

2.1. Proč zrovna víno?

Nevím, kdy jste naposledy ochutnali produkty z vinné révy. Máte je rádi? Jaké jsou? Co máte z vína nejraději?

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč si Ježíš jako předmět, který má připomínat Jeho památku vybral právě víno? Vždyť je to vcelku problematický produkt.

Jisté je, že je velmi chutný, v mnohém zdravý a prospěšný.

Víte, která biblická postava měla s vínem jako první pořádný problém? Byl to Noe – celou potopu se těšil, jestli si po jejím skončení bude mít možnost si zasadit víno a bude ještě mít šanci nechat zkvasit vinné bobulky. Ano, tu šanci měl. A problém taky.

Samson – ten se jich pro změnu neměl ani dotknout. Ale když už neměl problém s vínem, měl na druhou stranu stálé nesnáze s ženskými.

Ježíš, Pavel a jistě i mnozí další nabádají své následovníky: buďte střízliví.

Jinak řečeno – užívejte víno pro chuť, má mnohé užitečné látky, ale buďte opatrní s užíváním šťávy, která ráda rychle zkvasí…

Co je na vínu ale ještě zajímavé, když Ježíš připomíná, že právě víno spolu budeme pít na Nové zemi. My o této Nové zemi nemáme právě moc údajů, nevím, co všechno tam budeme potřebovat k životu, co budeme pít a co budeme jíst, ale tohle víme jistě. Bude tam víno.

2.2. Pěstování vinné révy – obtížný koníček

Není to samo o sobě, že vyroste dobrý hrozen… Je v tom spousta námahy. Pěstujete někdo z vás ušlechtilejším způsobem víno? Byli jste někdy u toho, jak se to dělá, víte o tom víc?

2.3. Jak je to s vínem na světě

Podle údajů, které jsem během své přípravy pročetl, vinice pokrývají vcelku překvapivě velkou plochu souše naší planety, ale v poměru k lánům obilí je samozřejmě ta velikost celkem zanedbatelná. Odhadli byste, která země na světě má na své rozloze největší plochu vinic?  Je to Španělsko. V ČR pokrývají vinice zhruba 20.000 hektarů půdy. Přijde vám to hodně? Představte si, že je to 2,5x více než před 50 lety.

Abyste rozuměli mému údivu – na světě je 12,2 miliard hektarů zúrodnitelné půdy, to dělá na člověka zhruba 1,6 ha. A plocha vinic činila v roce 2018 obdivuhodných 7.400.000 hektarů. To znamená, že každý tisícípadesátýšestý pozemšťan věnuje svou plochu vinařům. A pouhých 5 zemí na světě vlastní 50% této vinařské půdy. Odhadnete které? O Španělsku už víme, vlastní 13% všech světových vinic: druhá je Čína, pak Francie, Itálie a Turecko.

Ročně se urodí mnoho tun vinných hroznů. Na prolití hrdlem ve zkvašeném stavu je určeno 57% z nich. 36% je zkonzumováno ve stavu syrovém a 7% ve stavu sušeném, kterému říkáme rozinky.

Zdá se, že Noe by z nás měl radost. Největší z Francouzů a Portugalců, tam se na hlavu vypije více než 6 litrů vína za rok.

Když už víme něco o víně, když jsme se pokusili obrazně stát vinnou kuličkou, hroznem, kmenem i vinařem, pojďme si přečíst text, ze kterého jsem při svých úvodních otázkách vycházel.

3. Čtení – Jan 15,1-11 podle Bible 21

1  „Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař. 2  Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce. 3  Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil.

4  Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně. 5  Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. 6  Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří. 7  Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to. 8  Když ponesete hojné ovoce, bude tím oslaven můj Otec a budete moji učedníci. 9  Jako Otec miloval mě, tak jsem i já miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. 10  Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. 11  Toto jsem vám pověděl, aby má radost byla (= zůstávala) ve vás a vaše radost aby byla dokonalá.

16  Já jsem si vybral vás, ne vy mě. Ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; aby vám Otec dal, o cokoli ho poprosíte v mém jménu.

3.1. Několik věcí, spojených s vínem

Hned v úvodu textu jsme se dozvěděli, kdo je prvým vinným kmenem – Ježíš

A víme i, kdo je vinařem – Pán Bůh, Bůh – Otec

Na nás zbývá úloha bobulek, které se sdružují v hrozny.

• Co v takovém případě jsou listy? (Duch svatý?)
• A cože jsme si říkali, že vinař potřebuje od hroznů? (Co nejpříznivější sladkost – aby přes všechny okolnosti, co nastaly – slunce, bouře, hromobití, déšť – byly hrozny tím nejlepším, co mohou.)

Ale protože jsou hrozny náchylné k nákaze, musí je vinař chránit. Moderní vinař to dělá postřikem, dýmem, zaštipováním, šlechtěním. Jakmile jedna bobulka chytne nákazu, velmi snadno se nákaza přenese na sousední bobulku.

A tak, když jako zákazníci chodíte po obchodě, vybíráte si jistě takové hrozny, které jsou na první pohled zdravé. Když je ale přinesete domů a omyjete z chemikálií, často přijdete na to, že je některá z bobulek nakažená.

• Co s ní uděláte?
• Proč?

3.2. Osobní zkušenost

Sklizeň vína je velmi lepkavá záležitost. Sklízel jsem tedy víno jen na úbočích Jižního Tyrolska, tedy v severní Itálii. Byl jsem tam najat na sklizeň jablek, ale jednoho dne u oběda paní farmářka s panem farmářem prohlásili, že od zítřka se bude dělat na víně. A bylo. Ufff, zlatá jablíčka. Je to fuška. A spousta vos. Jablíčka jsem si při sklízení utrhnul, farmář nám radil, že se dužnina se musí jen vyžvýkat a nepolykat, aby nebyl sytý žaludek, a polykala se jen šťáva. U sklizně vína jsem na něj žádnou chuť neměl, a to ho mám rád. Zato nezapomenu na hrozen vína, který jsme ve dvou nebyli schopni dojíst. Ale to bylo před začátkem sklizně, to jsme na to ještě měli chuť J

3.3. Duchovní ponaučení z příběhu

A) Jsme ošetřování a šlechtěni. Někdy dokonce zaštipováni, navazováni atd., což se nám nutně nemusí líbit.

Je to bolestivý proces!

První ponaučení – pokud se nám zdá, že život někdy bolí, je vše v pořádku; jestliže ale nám přijde, že jde vše hladce, něco není v pořádku J

B) Smyslem pěstitelových úkonů je, abychom dávali dobré plody.

Je pro nás samotné užitečné naše ovoce? Jen zčásti, ale většinově ne.

Pro koho tedy? Prvotně pro vinaře. Tomu patří veškerá naše DOBRÁ úroda.

Následně i pro všechny, kteří nejsou součástí Jeho kmene. Všichni jsou pozváni jako účastníci svatby ženicha a nevěsty a mohou se potěšit dobrým vínem – zvlášť, jestliže je tu i dobrý hospodář, který dobré víno schovává pro ty nejlepší příležitosti. A Bůh jistě takovým hospodářem je.

Druhé ponaučení – naše úroda – náš křesťanský život není určený nám, našemu prožitku, ale má dávat prvotní užitek především lidem kolem nás!

C) Text, který jsme dnes četli je velmi zvláštní svou stavbou. Celkem 10x během krátkých 11 veršů používá opakovaně tvar slova ZŮSTÁVAT. Snad nikde jinde v Bibli není na žádné slovo kladen takový důraz.

• Co se stane s růží, když ji utrhnete, nebo odříznete od kmene?

Ještě stále voní a rozdává radost. Ještě stále si svou krásu chrání trním. Ale časem uvadne. A uvadne dříve, než když zůstane součástí kmene.

• Co se stane s hroznem, když jej odříznete?

Ještě stále chutná jako čerstvé víno, ještě stále vás potřísní lepkavou šťávou, případně zabarví vaše oblečení. Ale časem zplesniví, nebo vyschne. Když jej uříznete dřív, nikdy dokonale nedozraje. Pouze když je součástí kmene, je hrozen vína plnohodnotný.

Poučení třetí – Jak se hrozen udržuje nejlépe u kmene? No přeci skrze zdravou stopičku. Verš 7 naznačuje, že se tak nejlépe děje skrze Boží slovo, které v nás může zůstávat, umí se v nás dobře zachytit. Je nanejvýš záhodno si tuto svojí stopičku k Božímu slovu co nejčastěji udržovat, ideálně pravidelně, aby nám chybělo, když to nemáme…

4. Závěr

Nebudeš čerpat mízu z jiného kmene!!! Právě tak jsem si svého času do svých zápisků pojmenoval naučení z prvního Božího přikázání. Je to vlastně základní doporučení celé Bible. Nebudeš mít jiného Boha, nepotřebuješ žádného takového hledat, ani mít, protože Hospodin, tvůj Bůh, je tvůj osobní, živý a milující Nebeský Otec. To On si nás vybral a dal nám účel a smysl života. Pouze v Jeho přítomnosti, pouze z jeho mízy, můžeme dávat Jeho ovoce! Nemusíme hledat jinde! Není třeba to ani zkoušet, ani o tom přemýšlet, je to zbytečný čas.

Oddíl Jan 15,1-11 obsahuje, jak bylo řečeno, celkem 10x tvar slova zůstávat. Já jsem tam ještě doplnil na základě kralických 11tý tvar do 11tého verše.

Když budete pozorně číst dál, zjistíte, že Jan používá slovo ZŮSTÁVAT ještě jednou, a sice ve verši 16.

„Já jsem si vybral vás, ne vy mě. Ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; aby vám Otec dal, o cokoli ho poprosíte v mém jménu..“

Naše ovoce má zůstávat na této zemi. Není určeno pro žádný čas budoucí na Nové zemi, nebo do zásoby, například tuku kolem našeho pasu. Ne! Naše ovoce je určeno pro druhé.

Pro takové ovoce nám Bůh dá VŠE, ano, slyšíte dobře, úplně vše, oč požádáme. Pokud pociťujeme nedostatek ve věcech pro Pána společných, určených pro oslavu Jeho království, nic nám nebude odmítnuto. Ať nám nic nebrání k nesení ovoce!

Pouštějte šťávu na sběrače i náhodné kupující, pouštějte šťávu na nic netušící ale i nudou bloumající po „obchodě“. Lákejte je svým zjevem, který jste dostali darem od Hospodina. Nebojte se barvou své šťávy potřísnit jejich oblečení.

A nezapomeňte, když o to budete stát, váhu Vašeho hroznu budou muset do zaslíbené země nést klidně dva dospělí, silní muži.

Prostě – víno ať je vínem a drží se kmene, křesťan ať je křesťanem, co se drží Krista. Ať jako víno čerpáme mízu pouze a jen z vinného kmene.

AMEN