sbor Církve adventistů sedmého dne
jcHB
Tento uživatel doposud nenapsal žádné informace o sobě
Příspěvky od jcHB
Advent 08/2018 tentokrát nejen pro přihlášené
30. Zář
Vyšel nový Advent 08/2018 – modlitební přednášky. Toto číslo je připraveno s texty k zamyšlení během celosvětového modlitebního týdne církve adventistů sedmého dne, který se bude konat od 3. – 10. listopadu 2018. Můžete si ho stáhnout zde, protože oproti jiným číslům je volně přístupné. Ostatní čísla časopisu se vám zpřístupní po vyplnění přihlašovacích údajů k našemu webu.
Archiv starších čísel díky direktivě GDPR už není přístupný. Na adrese původního archivu však stále najdete i jiné materiály ke čtení.
Kdo to všechno řídí?
5. Kvě
Ptáte se také:
– když po zimě začnou vykukovat první kytičky,
– začnou pučet stromy,
– vše je čistě zelené,
– na komíně zase po roce usednou čápi,
– uvidíte, že z těch scvrklých hlíz, které jste na podzim uklidili do sklepa, začíná
vyčuhovat klíček a slibuje vám, že květ jiřiny zase bude, jak je možné, že to je takto přesně periodicky načasované? A že výkyvy v čase jsou v rámci celého jednoho roku jen otázkou několika dnů?
A napadá vás, jak je to možné? Neptali jste se už někdy: „Kdo to všechno řídí?“
A řídí to někdo? Nebo je to jen tak, náhodou? Nebo o tom nepřemýšlíte? Více >
Proč pláčeš
23. Bře
Dnes se chci s vámi společně podívat na text, který je uveden v Janově evangeliu:
Jan 20: 13
„Otázali se Marie: „Proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.““
Kdy jste naposledy plakali?
Kvůli čemu? Kvůli komu? Jak dlouho? Pomohl vám pláč?
Pláč je doprovodný jev některých citů, především smutku. Plakat lze ovšem také kvůli bolesti nebo pocitům vzteku, beznaděje, ale i silné radosti. Pro pláč je typická charakteristická mimika a proudění slz. Slzy obsahují endorfin tišící bolest a stresové hormony, smyslem pláče je zklidnění jedince. Pláč vzbuzuje v okolí soucit a lítost, má tedy rovněž signální funkci (Wikipedie)
Každý už jsme někdy plakal a zcela určitě zase někdy plakat bude.
Četli jsme již z Jana 20: 13: „Otázali se Marie: „Proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.““
Kdo plakal? A kdo se ptá? Více >
Vyšlo nové číslo sborového zpravodaje HABR
6. Úno
Milí návštěvnicí našich stránek, v novém čísle zpravodaje HABR 2018 si můžete přečíst, jak naše sborová rodina prožila minulý rok 2017.
Letošní verš pro sbor Havlíčkův Brod:
„Ti, kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově, kdo rostou v nádvořích našeho Boha, ponesou ještě v šedinách plody.
Zůstanou statní a svěží, aby hlásali, že Hospodin je přímý a skála má. Podlosti v něm není!“ Žalm 107:13
Toto i předchozí čísla sborového zpravodaje si můžete stáhnout zde.
A k tomu pro vás, tak jako loni, i letos pro vás máme sborovou fotku.
A jen tak pro pořádek dodávám, že naše zprávy můžete sledovat i na Facebooku.
Date nám lajk?
Novoroční zamyšlení
1. Led
Před pár hodinami nám skončil další rok. Rok, počítaný námi lidmi, stanovený kalendářem, ustanovený podle propočtů lidí, podle kterých ubíhá takto přesně čas.
Můžeme říci, že jsme o rok starší, ale zároveň o rok blíže Bohu! Co nás více rozrušuje? Že stárneme nebo že se víc a víc blížíme k Bohu?
Vždyť přeci až zemřeme, budeme v klidu spát, nebudeme vědět o ničem, co se děje zde na Zemi, a až nás vzbudí Bůh, budeme u něho!
Máme za sebou Vánoce, přejeme si většinou radost, pohodu, krásná překvapení, možná hodně dárků a k tomu obvykle přidáváme přání do nového roku – hodně zdraví, štěstí a úspěchů jak v osobním, tak v pracovním životě.
Zkusili jste někdy každému z Vašich blízkých či známých nebo spolupracovníků popřát se stejnou vřelostí Boží vůli? Více >
LETNÍ TÁBOR
29. Srp
Náš sbor nemá tolik dětí a nepořádá samostatně letní tábory. Letos se naše děti přidružily k táboru, který pořádal sbor Ledeč nad Sázavou – Vlastějovice. Jedním z účastníků byla Elenka a položíme jí pár otázek.
Elenko, s kým jsi na tábor jela?
Jeli jsme tři – já a moji dva spolužáci – Jaroušek a Mireček. Patříme do oddílu Pathfinderu ve Vlastějovicích.
Kde a kdy tábor byl?
U Světlé nad Sázavou, na louce Malý Mlýnek. Spali jsme ve stanech s podsadou a bylo nás tam přes padesát. (To když započítáme i psy 🙂 – pozn. red.)
Jak vypadal běžný den?
V sedm hodin byl budíček, za půl hodiny rozcvička a v osm hodin snídaně. V půl deváté nástup – vztyčovali jsme denní vlajku a následovaly povinnosti skupinek (pomáhat v kuchyni, dělat dřevo apod.). Dopoledne jsme se něco učili – např. postavit různé druhy ohňů, batikovat, vyráběli jsme lodě z kůry nebo kytky z pytlíků od čaje. V poledne byl oběd a do jedné musel být klid. Pak byla odpolední bojovka s nějakým cílem, za splněné úkoly jsme dostávali písmenka. Byly jsme čtyři skupiny, kdo byl první dostal nejvíc písmenek, poslední, nejméně. Na konci tábora už jsme měli tolik písmenek, že jsme z nich mohli sestavit tajnou zprávu.. Po večeři byl nástup, sundali jsme denní vlajku a pověsili noční. Dostávali jsme poštu. Po nástupu se každá skupinka sešla k večernímu povídání. To když skončilo, tak jsme se zase všichni dohromady sešli u ohně, kde se zpívalo a kazatel Aleš Kocián měl příběh. Před spaním ještě bylo horké křeslo – kdo v něm seděl, odpovídal dotazy. Po desáté hodině už byla večerka a noční hlídky.
Jezdili jste také na nějaké výlety?
Na zříceninu hradu Orlík, tam jsme dokonce přespávali ve sklepení. Navštívili jsme i vodácký tábor a podzemí ve Světlé.
A jaké jste měli počasí?
Celý tábor bylo velké vedro a prožili jsme hodně bouřek. Jednou nás museli dokonce odvézt do Světlé do školy a tam jsme zůstali do druhého dne – padaly stromy a pobořila se nám polní kuchyň. (Tábor byl od nedělního podvečera 4.8. do pondělního odpoledne vlivem nečekaně silného větru a pádu mnoha stromů v okolí tábora nuceně evakuován – pozn. red.)
A jak jste prožívali soboty?
Sobota byl návštěvní den. Přijeli třeba lidi z ledečského sboru nebo od nás ze sboru Maruška Sváčková s Románkem. Byla pobožnost, při které jsme hráli nějaké Biblické příběhy, jako divadlo. Tu poslední sobotu jsme měli závěrečnou oslavu s dobrou večeří a dostali jsme dárky.
A co se ti na celém táboře líbilo nejvíc ?
Pejsek Willi. Byl to zlatý retriever a byl u nás ve skupince.
A co bylo na celém táboře nejhorší?
Ta velká bouřka. Ale jinak byl celý tábor moc pěkný a děkuji všem, kteří ho pro nás připravili.
Jaroslava a Elen Ščerbovy
Nejnovější komentáře