ÚKLID

Dnes se s vámi chci zamyslet nad úklidem.

Zamyšlení nad úklidem v sobotu 16. 2. 2019

Možná máme za sebou vánoční velký úklid, že? Co jsme dělali? Kromě mytí oken, důkladného vymytí podlah a nábytku? Uklidili jsme někde uvnitř? Třeba ve skříni oblečení, srovnali jsme ho? A co kuchyň, skříňky s potravinami a zásuvky s nádobím? Vše jsme vyndali a vyčistili? A máme to rádi? Chce se nám to dělat? A jak se cítíme, když to neuděláme? A je rozdíl, když to uděláme a pak si sedneme a všechno kolem nás voní a my víme, že i to, co je schované, má ladnost, řád a je to k užitku?

A co naše duše? Uklízíme v ní? Uděláme velký úklid alespoň jednou v roce v našem nitru? Vyčistíme všechna zákoutí? Posvítíme si na starou špínu a věci v tajných zásuvkách? A jsme ochotni něco vyhodit, spálit a zapomenout?

Pojďme se podívat, jak uklidil Juda:
Tento příběh najdeme v první knize Makabejská, v kapitole Vyčištění chrámu.

Text ke čtení

1. Makabejská 4,36-53

Potom Juda a jeho bratři vyhlásili: „Naši nepřátelé jsou rozdrceni, pojďme očistit a znovu posvětit svatyni!“ Všecko vojsko se shromáždilo a pochodovalo na horu Sijón. Spatřili svatyni pustou, oltář znesvěcený, brány spálené, nádvoří zarostlé křovím jako v lese nebo na hoře, kněžské místnosti zcela zpustošené. Roztrhli svá roucha a s velikým nářkem si sypali na hlavu popel. Padli tváří k zemi, troubili na polnice a volali k Nebi. Tehdy určil Juda oddíl, aby chránil před útokem z tvrze ty, kdo budou čistit svatyni. Poté vybral bezúhonné kněze oddané Zákonu, aby očistili svatyni a znesvěcené kameny odnesli na smetiště. Radili se, co mají dělat s oltářem zápalných obětí, který byl znesvěcen. Správně se rozhodli, že jej strhnou, aby nebylo pro ně potupou, že jim jej pohané poskvrnili. Zbořili jej tedy a kameny z něho uložili na vhodném místě na chrámové hoře, dokud nepovstane prorok, který by rozhodl, co se má s nimi stát. Pak vzali neotesané kameny podle Zákona a postavili nový zápalný oltář podle vzoru dřívějšího. Znovu zbudovali svatyni i vnitřní zařízení a vysvětili nádvoří, zhotovili nové posvátné nádoby a do svatyně vnesli svícen, kadidlový oltář a stůl. Na oltáři zapálili kadidlo a zažehli světla na svícnu, aby osvětlovala vnitřek chrámu. Na stůl položili chleby, zavěsili závěsy a šťastně dokončili, co započali. Dvacátého pátého dne devátého měsíce (je to měsíc kislev) roku stého čtyřicátého osmého vstali časně ráno a na novém oltáři přinesli oběť podle Zákona.

První kniha Makabejská je pojmenovaná po Judovi, zvaném Makabejský /makkabí=kladivo/. Příběh se odehrává za vlády syrského krále Antiocha IV. Přesouváme se do doby asi 150 let před Kristem. Po rozpadu říše Alexandra Velikého, který zemřel v roce 323 př.Kr., docházelo k razantní helénizaci Judeje a zavádění Diova kultu v Jeruzalémě. To vyvolalo povstání židů, kteří zůstali věrní víře otců.

Jedním z vůdců povstání byl Juda Makabejský a dobýval jedno vítězství za druhým. Získal židům náboženskou svobodu, očistil chrám zneuctěný pohany a posvětil nově zbudovaný oltář 25. dne měsíce kislevu r. 164 př.Kr. Tento Judův čin si židé dodnes připomínají svátkem zvaným chanuká (tj. /znovu/ posvěcení chrámu).

Chanuka, známá také jako Svátek světel, je osmidenní židovský svátek, připomínající zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu po povstání Makabejských v 2. století př. n. l. / následný svátek bude odne 22. 12. 2019 do po 30. 12. 2019/

Hlavní důraz knihy spočívá ve věrnosti Hospodinově smlouvě a na bezpodmínečné poslušnosti Zákona, a to i za cenu života.

Jaký máme z tohoto čištění dojem?

Já za sebe říkám, bravo, pánové! Pokud uklízí muži, a čistí dokonce v zákrytu stráží, nejsvatější místo musí ošetřit jen ti nejlepší, pak to je věcí cti a jde o vážnou věc.

Chrám tehdy znamenal místo, na kterém se zdůrazňovala Hospodinova jedinečnost a univerzalismus (Biblický slovník, heslo chrám).

Naše doba je samozřejmě jiná. Jistě, máme jinou kulturu, jinou politiku, jiný životní styl, jiné hodnoty.

Nacházíme něco společného? Máme jako tito hrdinové v sobě touhu hájit území Hospodinovy svrchovanosti?

Jsme vnímaví natolik, aby se s námi nedělo něco jako za doby helénizace, kdy docházelo k silným vlivům autoritativnějších národů a názorů a ty se zakořeňovaly v širokých územích, vytlačovaly původní etnické prvky a globalizovaly moc, která byla protipólem moci Hospodinovy?

Máme v tom jasno? Hlídáme důkladně svoji čistotu? Stojíme na návrší spolu s Bohem? Rozhlížíme se pozorně, co by nás mohlo znečistit, znesvětit a znehodnotit?

Udělejme generálku v našem svědomí, uklízejme si Duše! Rozsvěcujme světla s Bohem! Jedině tak můžeme vidět na Boha.
A když ho vidíme, hajme jeho území, moc a svrchovanost!

Uklízejme! Dělejme to každý den! Uklízejme trvale, protože jedině tak můžeme být čistí.

Přeju každému, aby to dělal rád, z lásky k Bodu, našemu Pánu!

AMEN

NV

https://cs.wikipedia.org/wiki/Juda_Makabejsk%C3%BD