sbor Církve adventistů sedmého dne
Jak je to s námi? Přestali jsme se bát?
Aneb kdo z nás je Ananiáš nebo Zafira?
Dnes se s vámi chci zamyslet nad příběhem, který jsme nedávno mohli zachytit při studiu života rané církve. Jde o příběh, který má tragický konec, čili jde o vážnou věc. Zvláštním způsobem byli usmrceni dva lidé, manželé, a to v jeden den, v rozmezí 3 hodin. Muž se jmenoval Ananiáš, žena Zafira.
Tento příběh mě vždy šokuje, a ptám se i vás, zda i vy pociťujete při jeho čtení silnou otázku, proč to takto razantně muselo skončit?
A napadá vás, zda by bylo možné i teď, u nás, v našem městě, v naší době, aby manželský pár, který lže, zastírá, a ač má možná dobré úmysly, něčím přesvědčí, že není jeho jednání zcela pravé, že do něho udeří smrt?
Viděli jste to někdy? Slyšeli jste o tom někdy?
Pojďme se podívat na děj, jak o něm vypráví Písmo:
Skutky apoštolské 5,1-11 Bible 21 1Také jeden muž jménem Ananiáš se svou manželkou Zafirou prodal pozemek; 2část utržených peněz ale s vědomím své manželky ukryl. Zbytek přinesl a položil k nohám apoštolů. 3Petr mu na to řekl: „Ananiáši, to tě tak ovládl satan, že jsi lhal Duchu svatému? Proč jsi ukryl část peněz za to pole? 4Copak nebylo tvé? Nemusel jsi ho prodávat. A když jsi ho prodal, bylo jen na tobě, co s penězi uděláš. Jak tě mohla taková věc napadnout? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!“ 5Když Ananiáš uslyšel ta slova, skácel se mrtev k zemi. Na všechny, kdo to slyšeli, padla veliká bázeň. 6Několik mladíků vstalo, zabalili ho, odnesli ven a pohřbili. 7Asi po třech hodinách pak přišla i jeho žena, která nevěděla, co se stalo. 8Petr jí řekl: „Pověz mi, prodali jste to pole za tolik peněz?“ „Ano, za tolik,“ odpověděla. 9„To jste se domluvili, že budete pokoušet Hospodinova Ducha?“ řekl jí na to Petr. „Poslouchej! Za dveřmi už se blíží kroky těch, kdo pohřbili tvého muže, a vynesou i tebe.“ 10Ihned se mu skácela mrtvá k nohám. Když mladíci vešli, nalezli ji mrtvou, a tak ji vynesli a pochovali vedle jejího muže. 11Na celou církev i na všechny, kdo to slyšeli, tehdy padla veliká bázeň.
Dozvídáme se, že v době, kdy Ananiáš prodal pole, byly tyto prodeje zřejmě častou záležitostí. Proč to lidé dělali? Nutil je k tomu někdo? Potřebovali z prodeje peníze?
Celá situace se odehrává po seslání Ducha svatého. „Tato událost následovala po Ježíšově nanebevstoupení a oslavení v nebesích. Vylití Ducha byla náhlou, nadpřirozenou událostí, která změnila apoštoly z prostých a nesmělých Galilejců v odvážné a přesvědčivé muže, kteří měli zanedlouho změnit svět. Toto sestoupení Ducha svatého se nazývá letnice nebo také Boží hod svatodušní či svatodušní svátky. Letnice jsou často označovány jako den narození církve.“ (Skutky apoštolů, Průvodce studiem Bible, kapitola Letnice str. 11)
Jak to asi probíhalo? Jak Bůh vylije na svět Ducha svatého?
Popis nám opět nabízí Písmo
Skutky apoštolské 2,2-4 Bible 21 1 Když přišel den Letnic, byli všichni jednomyslně spolu. 2 Náhle se z nebe ozval hukot, jako by se řítil prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. 3 Ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, které se rozdělily a spočinuly na každém z nich. 4 Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
Apoštolové tehdy zřejmě úplně normálně seděli v nějakém domě, protože byly svátky. Jednalo se o svátky, které byly po velikonocích, konkrétně 50. den po velikonocích, a byly oslavou s několika významy – byla to slavnost týdnů, svátek prvních snopců, nebo také prvotin a také připomenutí dne, kdy Hospodin daroval Mojžíšovi Tóru.
Apoštolové tedy odpočívali. Možná se bavili o běžných věcech, možná se i dohadovali, co budou dělat, kam půjdou, jak to bude s úkoly, které měli před sebou.
A náhle slyší hluk, vítr byl ukrutný, možná si nejdříve mysleli, že se blíží bouřka. Bouřky na přelomu jara a léta bývají, že? A ten vítr vtrhl do domu, kde apoštolové seděli, a čteme, že zaplnil celý dům.
Jistě je to zaskočilo. Ten vítr mohl být tak silný, že dnes bychom mohli říci, že je úplně přibil k zemi. Asi se nemohli úžasem pohnout, protože to, co přišlo vzápětí, ještě určitě nikdy neviděli. V místnosti se objevil oheň a ten se rozdělil spravedlivě na každého z nich. Nebyl to oheň, který je sežehl, byl to oheň, který v nich zažehl zcela jinou bytost. V jejich tělech se zabydlel Svatý Duch.
To s nimi muselo „zacloumat“!
Jak se cítí člověk, kterého ovládne naprosto cele Boží Duch? A kde v těle bydlí Duch Svatý? Zcela jistě všude! Čteme, že apoštolové byli naplněni Duchem svatým. A my víme, že když je něco naplněno, už se nedá pokračovat v plnění, je to hotová věc.
Jaké překvapení a možná zděšení pokračovalo dál? Apoštolové začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
Líbilo by se vám to? V dnešním světě, kdy můžeme kamkoli cestovat, cokoli číst, poslouchat, by se to hodilo, že? Uměli bychom tímto způsobem všechny řeči, domluvili bychom se se všemi lidmi na zemi.
Jenomže tento dar, který byl poskytnut zázrakem, nedostal tehdy nikdo jiný, než apoštolové. Jenom oni byli naplněni Božím duchem.
A tento dar jazyků byl určen k šíření zprávy o živém Ježíši Kristu.
Přečtěme si, jak nám to svěřuje Písmo:
Skutky apoštolské 2,5-11 Bible 21 5 V Jeruzalémě tehdy pobývali zbožní Židé z každého národa na světě. 6 Když se ozval ten hukot, sešla se spousta lidí a byli ohromeni, protože je každý slyšel mluvit svou vlastní řečí. 7 Úžasem bez sebe říkali: „Hleďte, copak ti všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci? 8 Jak to, že tedy každý slyšíme svou rodnou řeč? 9 Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judeje i Kappadokie, Pontu a Asie, 10 Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, jak Židé, tak proselyté, 11 Kréťané i Arabové – slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!“
Uznáte jistě, že tohle nebylo jen tak! Všichni se divili, nevěřili, dokonce apoštoly začali podezírat z toho, že jsou opilí. Petr, jeden z 12 apoštolů, vedl lid k pravdě a víře v Ježíše a nabádal k pokání.
Tehdy spousta lidí přijala jeho slova, dala se pokřtít a toho dne se připojili k apoštolům asi tři tisíce lidí:
Skutky apoštolské 2,42-47 Bible 21 42 Zůstávali v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a v modlitbách. 43 Všechny naplnila posvátná úcta a skrze apoštoly se dělo mnoho zázračných znamení. 44 Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné. 45 Prodávali pozemky a majetky a rozdělovali všem, jak kdo potřeboval. 46 Denně zůstávali svorně v chrámu a ve svých domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a upřímným srdcem. 47 Chválili Boha a všem lidem byli příjemní. Pán k nim pak denně přidával další zachráněné.
Dostali jsme se tedy k tomu, jak se to stalo, že lidé prodávali pozemky. Prodávali další věci, čili majetek. Připomeňme si, jak to udělali Ananiáš se Zafirou.
Skutky apoštolské 5,5-11 Bible 21 5 Když Ananiáš uslyšel ta slova, skácel se mrtev k zemi. Na všechny, kdo to slyšeli, padla veliká bázeň. 6 Několik mladíků vstalo, zabalili ho, odnesli ven a pohřbili. 7 Asi po třech hodinách pak přišla i jeho žena, která nevěděla, co se stalo. 8 Petr jí řekl: „Pověz mi, prodali jste to pole za tolik peněz?“ „Ano, za tolik,“ odpověděla. 9 „To jste se domluvili, že budete pokoušet Hospodinova Ducha?“ řekl jí na to Petr. „Poslouchej! Za dveřmi už se blíží kroky těch, kdo pohřbili tvého muže, a vynesou i tebe.“ 10 Ihned se mu skácela mrtvá k nohám. Když mladíci vešli, nalezli ji mrtvou, a tak ji vynesli a pochovali vedle jejího muže. 11 Na celou církev i na všechny, kdo to slyšeli, tehdy padla veliká bázeň.
Po zázraku seslání Božího Ducha se ocitáme ve zcela v jiném prostředí. Přítomnost apoštolů, změněných vlivem Boha, mocně ovládá myšlení a chování lidí. Bůh pracuje pomocí těl apoštolů a tvoří novou církev. Má to být krásná, čistá, zdravá, láskyplná společnost, která má naprostou důvěru ve svého Pána.
Co jsme četli?
Skutky apoštolské 2,42-47 Bible 21 43 Všechny naplnila posvátná úcta 44 Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné. 45 Prodávali pozemky a majetky a rozdělovali všem, jak kdo potřeboval. 46 Denně zůstávali svorně v chrámu a ve svých domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a upřímným srdcem. 47 Chválili Boha a všem lidem byli příjemní. Pán k nim pak denně přidával další zachráněné.
Co bylo tedy jiné u Ananiáše se Zafirou?
Naplnila je posvátná úcta? Zřejmě ano! Vždyť proč by jinak prodávali svůj pozemek?
Všichni věřící měli všechno společné. Tento požadavek byl pro manžele zřejmě nemožný a dal vznik nakloněné rovině, po které se svezly jejich životy k branám smrti.
Dělili se o jídlo s radostí a upřímným srdcem. To věřící jistě praktikovali i u dělení majetku. Ale Ananiáš se Zafirou se nechtěli dělit s upřímným srdcem. V momentě, kdy prodali, nechtěli, aby o všechno přišli. Nedali do společné kasy celý díl.
Ale to všechno ještě vůbec nebyl důvod k smrti.
Petr říká Ananiášovi: „Nemusel jsi ho prodávat. A když jsi ho prodal, bylo jen na tobě, co s penězi uděláš“. A ptá se: „Ananiáši, to tě tak ovládl satan, že jsi lhal Duchu svatému? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!“
Ananiáš umírá na lež, které se dopustil na Bohu!!!
Zatřáslo to se všemi! Jistě se začali bát a možná zpytovat svědomí, zda oni mají před Bohem zameteno a neklamou ho.
A po třech hodinách se vrací Zafira. Možná z trhu, nebo z besedy se ženami. Třeba se těšila, co si bude se svým mužem vyprávět nebo co mu připraví k jídlu.
Ale vítá ji Petr a hned se ptá, jestli je pravda, že svoje pole prodali za tu částku, kterou dali služebníkům. Co měla Zafira říci? Jistě, přisvědčila. Přeci se domluvili s manželem, že takto to budou všude sdělovat. Možná se domnívali, že cena nikoho nebude zajímat, hlavně, že něčím přispějí.
Nemusíme pátrat po tom, jak odhalil Petr skutečnou výši tržby za pozemek Ananiáše. Jistě i tehdy bývaly ceny obvyklé pro prodej stejných pozemků v dané lokalitě.
A třeba potkal kupujícího, který se radoval, že má pozemek, o kterém dlouho snil
a v radosti pověděl, za kolik ho od Ananiáše koupil.
A tak se Petr ptá Zafiry znovu: „To jste se domluvili, že budete pokoušet Hospodinova Ducha?“
Zafira se ještě musí dozvědět, že za tu stejnou lež zemřel její muž a smrt si ji již bere.
Skutky apoštolské 5,11 Na celou církev i na všechny, kdo to slyšeli, tehdy padla veliká bázeň.
Báli se všichni! Viděli mocné divy v přítomnosti Boha. Báli se věřící, báli se přihlížející, báli se i ti, kterým to pak všichni vyprávěli.
Připomíná Vám tento příběh jinou tragickou událost? Jistě, je to příběh Adama a Evy, kteří byli vyhnáni z ráje a kterým byla přidělena smrt.
Bůh stále pracuje a chce zpátky svoji církev. Má to být krásná, čistá, zdravá, láskyplná společnost, která má naprostou důvěru ve svého Pána.
Vidíme, že nemůže dopustit, aby v ní byl sebemenší klam a podlost.
Jak je to s námi? Přestali jsme se bát?
Pane Ježíši, prosím!: Prosím, stůj před námi a zakrývej nás svojí Milostí. Jsme si vědomi toho, že jinak neobstojíme před tváří Boha, našeho Pána.
Amen
Ilustrační obrázky použity z https://pixabay.com/cs/