Následující zamyšlení bylo součástí sváteční Vánoční bohoslužby v roce 2015.

 

1)   Čtení na úvod – Lukáš 2,21-40

 

2)   Úvodní otázky

Stal se vám někdy během letošního končícího roku nějaký zázrak? Prožili jste nějakou situaci, po které jste si řekli: „No tak tohle tedy fakt není normální“?

Mě se takové věci stávají celkem často. Třeba včera. Jel jsem od pošty, ta předvánoční fronta by byla skoro na román, a pak jsem se potřeboval stavit v OD Alej. Tam, jak asi znáte, nebývá moc místa na parkování, tak jsem si v duchu říkal: „Pane Bože, vždyť na poště jsem byl, abych potěšil lidi za mřížemi, a teď ještě potřebuju koupit nějaké papíry k výzdobě vězeňského oddělení pro maminky s dětmi. Co takhle jedno parkovací místo?“ Blížil jsem se ke konci parkovacích míst, už jsem si říkal „ach jo“, když z předposledního parkovacího místa se najednou rozsvítilo couvací světlo, trochu mě ten řidič sice omezil, ale vůbec mi to nevadilo. Naopak jsem se zasmál pod fousy, jak je Pán Bůh vtipný. Hezky mě nechal vydusit, až takřka do poslední chvíle.

Jistě, řeknete si, náhoda, a on ten blázen si myslí, že s ním komunikuje Bůh. Víte, ale mně to neva, i kdyby tomu tak nakrásně bylo. Protože víte, proč s vámi o tom mluvím?

3)   Marie a Josef

Marii oslovil v takzvaném Vánočním příběhu, tedy příběhu o narození Spasitele Ježíše Krista, anděl jako první (Lukáš 1,26nn). Přijala tu výzvu. Josef byl osloven jako třetí, nějakého možná čtvrt roku po Alžbětě (Lukáš 1,41nn), a s přijetím zprávy to vůbec neměl jednoduché (Matouš 1,18nn). Musel ho navštívit anděl, protože oslovení Duchem svatým nezabralo. Také obvykle nejste ochotní poslechnout dobré Boží rady napoprvé?

Josef s Marií těsně před porodem dorazili do Betléma a já si jen mohu představovat, s jakým úsilím zodpovědný Josef hledá pro svou manželku místo, kde by mohla porodit očekávaného syna. Co mu v tu chvíli běhalo hlavou? Také s Bohem mluvil tak, jako já, při svém obyčejném hledání parkovacího místa? V jakém duševním a duchovním rozpoložení přijal nabízený chlév nebo jeskynní stáj? Usmál se jako já nad předposledním uvolněným místem? Nevím. A jak se chováte vy, když vás časový přes natahuje na skřipec?

4)   Pastýři pod širákem

Další, koho oslovil anděl, byli pastýři, kteří hlídali svá stáda. Nevím, o čem si povídali, jestli už spali, co očekávali, a kde by byli nejraději. Co vím, že trávili noc pod širákem a určitě to nebyla noc první. Proč si zrovna tyhle pastýře vybral Pán Bůh, aby jim zvěstoval radost z narození Spasitele? Také nemám tušení, ale myslím si, že stejně jako Josefa a Marii si je Bůh vybral pro jejich spolehlivost. Totiž hned, jakmile slyšeli andělskou zprávu, vydali se do Betléma. Necháte se také občas použít do nebeských plánů?

5)   Uprchlíci pod egyptským sluncem

Josef hned, ještě v noci, jakmile uslyšel andělskou zprávu, že je nutné odejít do Egypta (Matouš 2,13nn), probudil svou ženu, sbalil vše nejnutnější a za vydatné pomoci darů od tajemných hostů z Východu, (další Boží velvyslanci v příběhu Ježíše – viz Matouš 2,1nn), se stali uprchlíky před zuřícím Herodem. Uprchlíky. To slovo dnes zní velmi povědomě.

Chudáci lidé v Nazaretě. Kdo jim opravoval zatékající střechy, kdo zastoupil Josefa v jeho dílně? Prodloužení jeho dočasné cesty k podpisu při sčítání evidentně ovlivnilo větší množství lidí.

Krátce před tímto neočekávaným prodloužením se ale rodiče s miminkem Ježíšem už podruhé odebrali do jeruzalémského chrámu. Poprvé to bylo v Ježíšových 8 dnech k přijetí obřízky a také k přiznání andělem navrženého jména Ježíš.

Podruhé přicházejí na konci času očišťování, tedy v případě chlapců přibližného šestinedělí, i když u židů bychom spíše měli říci šestisobotí. A tady je počátek příběhu, o kterém jsme dnes četli.

6)   Simeon

Josef s Marií přicházejí do chrámu, aby jako zbožní židé podstoupili obřad očišťování matky od hříchu. Protože byli nepříliš majetní, měla za hřích obětovat holoubě nebo hrdličku, a druhou hrdličku nebo holoubě jako oběť zápalnou (Leviticus 12,2-8).

Rodiče nakoupili ptáčky, stoupají po schodech a někde cestou je zastaví Simeon, další zbožný muž, přímo vedený Duchem Božím. Bere chlapce do náruče, rodiče mu to dovolují, a říká úžasnou řeč:

„Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji, neboť mé oči spatřily tvou záchranu, kterou jsi připravil před tváří všech lidí, světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“

Prostřednictvím jakých životních zkoušek si Bůh připravil Simeona k jeho nejvýznamnější řeči na sklonku života? Kolik hodin, dní, měsíců a let přemýšlel o zaslíbeném Spasiteli? V jakých časech i nečasech na Něj čekával? Na základě jakých předpokladů si ho Pán Bůh vybral jako svědka pro Mariinu celoživotní paměť? Nevíme.

Ale co nám sám prozrazuje, že získal pokoj, protože jeho oči spatřily záchranu, tedy ZACHRÁNCE SVĚTA. A jeho víra v malém miminku rozpoznává SVĚTLO, které je určené všem národům, nejen pro slávu židů, lidu Izraele. Vpustíte tohle světlo i do svého života?

I kdybyste nerozuměli příběhu o Ježíši Kristu, i kdyby vám po letech předvánočních úklidů a honby za dárky připadal obehraný, starý muž na schodech chrámu vám ten příběh předkládá jako ZÁCHRANU, připravenou PRO VŠECHNY LIDI. Pro všechny!

7)   Anna

Anna

Prorokyně Anna na obrázku malířky Faith Cotterové, jeden z obrázků 12 biblických žen, dostupných na: www.divineartbyfaith.com

Ještě jednoho svědka si nebe vybralo, aby svědčil Josefovi a především Marii pro její pochopení Synovy výjimečnosti. Starou vdovu, bezdomovkyni, která se oproti Simeonovi ani neměla kam vracet. Díky Boží shovívavosti pro ní někdo obměkčil své srdce a nechal jí přebývat přímo v chrámu.

Kolikrát se asi se Simeonem bavívala o příchodu Zachránce? Možná Ho očekávala jako muže v mocné zbroji, nevím. Ale vím, že ani jí si nebe nevybralo náhodou. Život jí naučil vytrvalosti, a to je panečku nějaká vlastnost, když se spojí s vírou a láskou k lidem. Za kolik lidí se celým svým zaujetím modlila. Kolik životů tak zachránila pro nebe?

A přitom by se zdálo, že se k ní hned po jejím ovdovění obrátilo nebe zády, při smrti milovaného nejbližšího člověka. Kolik takových je i dnes mezi námi, kolikrát jsme se na Pána Boha zlobili za peripetie našeho života. Proč nezasáhnul, když je všemocný?

8)   Závěr

Maminka Marie, mágové z Východu, Simeon i Anna podle biblického příběhu děkují Bohu, za dar Spasitele světa, děkují, že v přeneseném významu spatřili SVĚTLO SVĚTA, Zachránce Ježíše Krista. Děkují, i když koleje jejich životních cest je nevedly právě slávou, mocí a bohatstvím.

Úžasná Anna pak ještě obchází lidi v chrámě a vypráví jim o narození Ježíše. A víte, podle jakého klíče ty lidi vyhledávala? Chodila za těmi, kteří očekávali na vykoupení. Chodila za těmi, o kterých věděla, že čekají na nejúžasnější proměnu v celém vesmíru – na příchod SPASITELE.

Závěr našeho čtení končil větou: „Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním.“ I Ježíš tedy postupně rostl, i my musíme postupně růst v naplňování Boží moudrostí. Postupně, nikoliv hned. Jen je prostě potřeba někdy začít.

Co říkáte, navštíví o Vánocích nějaká nebeská „Anna“ i vás? Ví se už v nebi o vaší touze po setkání s lepším světem, po setkání s živým Bohem? Protože ty, kdo na Něj čekají s vírou a nadějí na změnu, Pán Bůh určitě nevynechá.

AMEN

 

čtení Lukáš 2,21-40 v Českém studijním překladu (CSP)

21 Když se naplnilo osm dní, aby byl obřezán, dali mu jméno Ježíš; byl [tak] pojmenován od anděla před svým početím v lůně.
22 A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby [ho] postavili před Pána,
23 jak je napsáno v Pánově zákoně: ‚Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, bude nazván svatý Pánu‘,
24 a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, ‚párek hrdliček nebo dvě holoubata‘.
25 A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. [Byl] to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm.
26 Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše.
27 [Ten] přišel v Duchu do chrámu. Když rodiče přinesli chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona,
28 on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil Bohu a řekl:
29 „Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji,
30 neboť mé oči spatřily tvou záchranu,
31 kterou jsi připravil před tváří všech lidí,
32 světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“
33 Jeho otec a matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno.
34 Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: „Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, jemuž bude odpíráno —
35 i tvou vlastní duší pronikne meč — aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí.“
36 A byla [tam] prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta již byla velmi pokročilého věku; s mužem žila sedm let od svého panenství
37 a vdovou [byla] až do [svých] osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, posty a prosbami sloužila [Bohu] dnem i nocí.
38 A v té hodině přistoupila, děkovala Bohu a říkala o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.
39 A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.
40 Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním.

Zpět na Úvodní otázku

Post Views: 370