BOŽÍ rovnice

Milí přátelé, dnes se s vámi chci zamyslet nad tím, zda vnímáme my lidé vztah Boha a nás lidí – a obráceně – nás lidí a Boha, jako rovnici .

Zamyšlení v sobotu 13. 4. 2019

• 

V Lisabonu (Portugalsko) se tyčí, stejně jako například v brazilském Rio De Janeiru,  socha Ježíše Krista. Jmenuje se Cristo-Rei, což v překladu znamená král Kristus. Socha má podobu Ježíše Krista s otevřenou náručí. Dominantním prvkem je 75 metrů vysoká čtyřsloupá brána, na které stojí 28 m vysoký Ježíš. Právě až k patě Ježíše je možné vyjet výtahem a pokochat se odtud nádherným výhledem z nadmořské výšky 184 metrů. Prohlédnout si odtud můžete celý Lisabon, protože se nenachází v samotném Lisabonu, ale na druhé straně zálivu řeky Tejo, a to proto, aby Kristus mohl mít rozevřenou náruč k celému městu. Na podstavci je v několika světových jazycích napsáno: Bůh je láska.

Když si tuto větu převedeme do matematického jazyka, vyjde nám rovnice: Bůh = láska.

Matematika je jazyk symbolů pro znázornění myšlenek, pro znázornění vzájemných vztahů. Rovnice je vyjádřením vztahu, že hodnota proměnné na levé straně je shodná s hodnotou na pravé straně.

Bůh = láska je jednoduchá rovnice a má známý výsledek. Přesto nám dělá potíže. Jaké proměnné si dosazujeme pro zkoušku, aby nám lidem tato rovnice právě takto vyšla?

Když jsem se na nápis Bůh je láska dívala, myslela jsem na všechny lidi, kteří byli pod sochou, fotili si ji, fotili výhled na město a obdivovali stavební parametry, zda také obdivují tu jednoduchou větu, to jasné sdělení, které říká, že Bůh je a je láska! A přemýšlela jsem, zda jsou ti lidé vděční tvůrcům pomníku za toto velkolepé dílo, které má za cíl připomínat lidem povahu Boha. Vyřešení zmíněné rovnice, kdy vyšlo, že Bůh je láska, za nás udělali starozákonní pisatelé a v novém zákoně ji opakuje např. Jan ve svém listu do obcí Malé Asie

1. Janův 4,8

"Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska".

Láska je podstatnou známkou Boží osobnosti. Je to láska svrchovaná, vyvoluje, koho chce, není vázána na nikoho nějakým přirozeným poutem, není závislá na kvalitách toho, koho miluje, její původ je v nevysvětlitelné vůli a milosti Boží, která ovšem v tom, kdo je jí zahrnut, vyvolává lásku. Boží láska je ničím nezasloužená, ale lid Boží se jí smí dovolávat, protože Bůh je věrný přísaze, kterou učinil s lidem. Boží láska je svatá. Očekává naprostou věrnost ze strany svého lidu, takže známost Boha a spravedlnost jsou její protipóly na straně lidu Božího. Právě proto, že jde o svatou lásku, je přirozené, že trestá, není-li chápána naprosto vážně. Ale trestá s bolestí v srdci, aby přivedla k pokání. Ale i toto pokání je zázračné dílo Boží lásky:

Izaiáš 55,6-9

"Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko.  Svévolník ať opustí svou cestu, muž propadlý ničemnostem svoje úmysly; nechť se vrátí k Hospodinu, slituje se nad ním, k Bohu našemu, vždyť odpouští mnoho.  „Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje“, je výrok Hospodinův. Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše."

Boží láska je odpouštějící. Láska k Bohu je podle SZ odpovědí člověka na Boží lásku, tedy vděčnost, ale ani tato vděčnost není něčím samozřejmým a přirozeným, nýbrž výsledkem Božího zákroku:

5. Mojžíšova 30,6

"Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ." 

Láska k Bohu se projevuje také láskou k člověku. Je nařízena od Boha především k bližnímu. Boží láska k člověku je podle NZ uskutečněna ve vtěleném Slově, Ježíši Kristu:

Jan 3,16

"Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. "

Římanům 5,8

"Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. "

Ježíš mluví o Božím milosrdenství, milování, slitování a kreslí Boží lásku v podobenstvích, v nichž je zdůrazněno otcovství Boží:

Jan 14,15-24

"Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky – Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude. Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám. Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“ Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal."

Láska k Bohu v NZ není něco, co plyne z přirozeného srdce člověka

Koloským 1,21-23

"I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smýšlením i zlými skutky, nyní s ním smířil, když ve svém pozemském těle podstoupil smrt, aby vás před Boží tvář přivedl svaté, neposkvrněné a bez úhony – pokud ovšem pevně zakotveni setrváte ve víře a nedáte se odtrhnout od naděje evangelia."

Vracím se k mé rovnici. Pokud láska k Bohu není v srdci člověka věcí přirozenou, věří lidé výsledku uvedené rovnice? Chtějí ji vůbec znát? Z mého uvažování mi vychází, že tuto rovnici znají a věří jí jen ti, kteří znají a věří Ježíši Kristu, Ježíši králi.

Jak ale zařídit, aby svému králi věřili všichni a měli život u Boha? Jak přesvědčit všechny lidi, aby jim byla jasná rovnice, že Bůh = láska?

Jak otevřít lidská srdce, aby nehledala svoje rovnice, které vycházejí z malých matematických znalostí a přijali s pokorou zprávu od Boha:

Hlavní důraz knihy spočívá ve věrnosti Hospodinově smlouvě a na bezpodmínečné poslušnosti Zákona, a to i za cenu života.

Izaiáš 55,9

"Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše."

Na tuto otázku zná odpověď jenom Bůh. A nám všem lidem dal zaručenou zprávu, že na všechny myslí, na všechny se svojí láskou pamatuje! A všichni lidé o ní vědí. A všichni mají zároveň svoji volbu. Každému je dána svoboda rozhodnutí.

A já si přeji pro celé stvoření, aby volalo Boha:

Izaiáš 55,6

"Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko."

Boží rovnice je snadno zapamatovatelná, je krátká a přitom v ní jde o nekonečný život!

Amen

N.V.

Poznámka: Volně zpracováno podle biblického
slovníku.