Pozvánka na Dětskou bohoslužbu

Tématem, které ve velké části končícího školního roku naše děti probíraly, byla Kristova podobenství. Téma sice vybrala vedoucí dětské sobotní školy, ale na přípravě své dětské bohoslužby se z největší části podíleli sami žáci. Ostatně, téma je bavilo už od začátku. Proto to určitě na několika připravených scénkách a písničkách bude znát…

Zní to lákavě? No jistě. Bez debat. Podobenství totiž odkrývají mnohá tajemství nebeského království 🙂 Proto nezbývá, než dodat:

Dětská bohoslužba proběhne v sobotu 2. června od 10:30 v místě našeho dočasného sboru, tedy na faře Církve československé husitské v ulici Barbory Kobzinové 2088 (naproti havlíčkobrodskému pivovaru). I vaše děti budou vítány.

Advent 05/2018 info

Vyšel nový časopis Advent 05/2018. Jeho obsah už si díky direktivě GDPR nemůžete snadno přečíst. Tuto možnost nadále nabízíme pouze přihlášeným čtenářům. Po přihlášení snadno najdete článek s funkčním odkazem.

Archiv starších čísel už také není přístupný. Na adrese původního archivu však stále najdete i jiné materiály ke čtení.

 

Staňte se fanouškem časopisu Advent na Facebooku.

 

Koncert Pavla „Pavouka“ Kantora

Jako malé církevní společenství nemáme často tu příležitost být pořadateli nějakého koncertu. Na konci května se nám to ale opět povede. Naše pozvání přijal křesťanský písničkář Pavel Kantor, svým publikem i přáteli přezdívaný Pavouk. Koncert se koná den po skončení Noci kostelů, tedy v sobotu 26. května 2018 od 18:30. Protože v Brodě nemáme vlastní prostory, velmi laskavě nám svou modlitebnu propůjčí sbor Církve bratrské ve Strážné ulici 1364, tedy nedaleko Černého mostu, nebo za Pleasem, chcete-li.

Více >

Pozvání na NOC KOSTELŮ 2018

Přijměte naše pozvání na květnovou Noc kostelů v pátek 25.5.2018 – jen pro pořádek, koná se po celé republice, nejen v Havlíčkově Brodě. 

Pro Noc kostelů 2018 byl zvolen verš z Bible, ze Starého zákona: „Zůstávali přes noc v okolí Božího domu…“. Jde o citaci z 27. verše 9. kapitoly První knihy Paralipomenon (Český studijní překlad z roku 2009). 

Videopozvánka Noc kostelů 2018

Už třetím rokem se na svou pouť po havlíčkobrodských kostelech můžete vydat s Kartičkou poutníka. Kartička je určená na sbírání pamětních razítek a získáte jí na kterémkoliv ze zúčastněných míst. Za naplněnou kartičku získá každý poutník malou odměnu – a bude jen na vás, na kterém z míst se o odměnu přihlásíte, protože každý si připravil něco jiného.

Více >

Bílý kamínek

(Kázání zaznělo jako součást dopolední bohoslužby v Havlíčkově Brodě v sobotu 5. května 2018.)

1) Čtení biblického textu: Zjevení 2,17

„…Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo vítězí, tomu dám jíst skrytou manu a dám mu bílý kamének a na tom kaménku napsané nové jméno, jež nezná nikdo než ten, kdo je přijímá.“ B21

„…Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdo zvítězí, dám jíst ze skryté many; dám mu bílý kamének, a na tom kaménku je napsáno nové jméno, které nezná nikdo než ten, kdo je dostává.“ ČEP

 

2) Úvod

Milé sestry, milí bratří, milé děti a hosté,

dovolíte mi jednoduchou otázku na začátek? Máte pár biblických oblíbených veršů? A umíte je zpaměti? I já mám svých pár oblíbených. Možná něco kolem dvacítky. Ne všechny umím zpaměti, to je fakt. Jedním z těch mých oblíbenců je text o bílém kamínku. Ten, který jsme slyšeli před chvílí v úvodu.

Jedná se vlastně o zaslíbení, které je dáno těm, kdo jsou součástí pergamonského sboru v 2. kapitole knihy Zjevení. Tím, kdo poselství do Pergamonu předává, je majitel dvojsečného meče z konce předchozí kapitoly (Zj 1,16) – sám Pán Ježíš Kristus, dárce knihy Zjevení. Zaslíbení je věnováno těm, kdo „vítězí“, zvítězí“, kdo je vítězem nad“ problémy v kapitole popsaných – prostě ten, kdo se není ochoten poddat kompromisům. Rozumíme si, že se jedná o kompromisy ve své víře, v přístupu k Bohu? Více >

Kdo to všechno řídí?

Ptáte se také:
– když po zimě začnou vykukovat první kytičky,
– začnou pučet stromy,
– vše je čistě zelené,
– na komíně zase po roce usednou čápi,
– uvidíte, že z těch scvrklých hlíz, které jste na podzim uklidili do sklepa, začíná
   vyčuhovat klíček a slibuje vám, že květ jiřiny zase bude, jak je možné, že to je takto přesně periodicky načasované? A že výkyvy v čase jsou v rámci celého jednoho roku jen otázkou několika dnů?

A napadá vás, jak je to možné? Neptali jste se už někdy: „Kdo to všechno řídí?“

A řídí to někdo? Nebo je to jen tak, náhodou? Nebo o tom nepřemýšlíte? Více >

Advent 04/2018 info

Vyšel nový Advent 04/2018. Do 25.5.2018 jste si ho mohli snadno přečíst, díky direktivě GDPR tuto možnost nabízíme už jen přihlášeným čtenářům. Po přihlášení článek s odkazem snadno dohledáte.

Ani archiv starších čísel už není přístupný. Na jeho původního adrese však stále najdete i jiné materiály ke čtení.

 

Staňte se fanouškem časopisu Advent na Facebooku.

 

Proč pláčeš

Dnes se chci s vámi společně podívat na text, který je uveden v Janově evangeliu:

Jan 20: 13

„Otázali se Marie: „Proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.““

Kdy jste naposledy plakali?

Kvůli čemu? Kvůli komu? Jak dlouho? Pomohl vám pláč?

Pláč je doprovodný jev některých citů, především smutku. Plakat lze ovšem také kvůli bolesti nebo pocitům vzteku, beznaděje, ale i silné radosti. Pro pláč je typická charakteristická mimika a proudění slz. Slzy obsahují endorfin tišící bolest a stresové hormony, smyslem pláče je zklidnění jedince. Pláč vzbuzuje v okolí soucit a lítost, má tedy rovněž signální funkci (Wikipedie)

Každý už jsme někdy plakal a zcela určitě zase někdy plakat bude.

Četli jsme již z Jana 20: 13: „Otázali se Marie: „Proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.““

Kdo plakal? A kdo se ptá? Více >

Vyšlo nové číslo sborového zpravodaje HABR

Milí návštěvnicí našich stránek, v novém čísle zpravodaje HABR 2018 si můžete přečíst, jak naše sborová rodina prožila minulý rok 2017.

Letošní verš pro sbor Havlíčkův Brod:

„Ti, kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově, kdo rostou v nádvořích našeho Boha, ponesou ještě v šedinách plody.

Zůstanou statní a svěží, aby hlásali, že Hospodin je přímý a skála má. Podlosti v něm není!“ Žalm 107:13

Toto i předchozí čísla sborového zpravodaje si můžete stáhnout zde.

A k tomu pro vás, tak jako loni, i letos pro vás máme sborovou fotku.

 

A jen tak pro pořádek dodávám, že naše zprávy můžete sledovat i na Facebooku.

Date nám lajk?

Rodina je základ všeho lidského

Kázání zaznělo 24.1.2018 během bohoslužby v ekumenickém Týdnu modliteb za jednotu křesťanů v římskokatolickém kostele Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě.

Texty k bohoslužbě najdete pod článkem.

 

Milé sestry, milí bratři, vážené návštěvnice a návštěvníci,

 

vážím si toho, že jako nekatolík mohu promluvit od ambonu kostela, ve kterém se scházejí stovky věřících z našeho města. Mé dnešní zamyšlení se bude týkat rodiny.

Traduje se, že TGM je autorem citátu: „Rodina je základ státu.“ Kdo je pravým autorem toho moudra už asi nikdy nikdo nezjistí. Autor je neznámý.

Ale já vám mohu prozradit, že vím, kdo rodinu vymyslel, uvedl do života, kdo dal ženě ženské povahové i pohlavní rysy a mužům ty mužské. Vím, kdo dal ženě a mužovi možnost mít své potomky. Vím, kdo vymyslel hormonální bouři, zvanou puberta. Vím, kdo klade lidem na srdce jednu z nejušlechtilejších vlastností v celém vesmíru – věrnost. Znáte Jeho jméno? Hospodin zástupů, Stvořitel nebe a Země.

1) Trocha statistiky

Podle údajů ČSÚ se v ČR v roce 2015 narodilo skoro 48 % dětí nesezdaným párům. (V roce 1989 to bylo 8 %.) S tím souvisí, že jen 16 % dětí nesezdaných párů má úplný domov, tj. žije ve společné domácnosti s oběma rodiči. Situace v evropských zemích je obdobná; průměr podílu nemanželských dětí v EU je 40 %.

Podíl osob žijících v manželství se v obyvatelstvu již snížil pod jednu polovinu a dále klesá. Do manželství se vstupuje stále v pozdějším věku. U mužů převažuje věk 36 let (v roce 2005 to bylo 31 let) a u žen je to 32 let (v roce 2005 to bylo 28 let).

2) O rodině v ČR jednadvacátého století

Proč o těchto faktech s vámi mluvím do církevní lavice, když takřka nemáme šanci to změnit? Protože jsem s vámi na jedné lodi. Sám jsem otcem jednoho dospělého syna a dvou vcelku ještě malých dětí ve školce a na prvním stupni základní školy, a proto si troufám tvrdit, že stát pro rodinu už více než dvě desetiletí nedělá nic. Rodina je zdiskreditována. Rodina už není příklad. Stát na pozitivní vliv a příklad řádné rodiny úplně kašle. Více >